Specifika nasazování řešení ve státní správě (ukázka z březnového Business Worldu)

Specifika nasazování řešení ve státní správě (ukázka z březnového Business Worldu)


Implementace informačního systému do prostředí státní správy provázejí různá specifika, která tento proces významně odlišují od procesů využívaných v komerční sféře. Hlavní rozdíly mezi státní správou a komerční sférou jsou dány zejména legislativními pravidly, které jsou pro sektor státní a veřejné správy mnohem striktnější a mají dopad jak na rozhodovací a finanční procesy, tak i na samotný průběh realizace a řízení vývojového projektu.

Pro dodavatele vstupujícího na tento segment trhu je důležitá znalost vnitřních předpisů, zákonů a zejména způsobu dělení kompetencí. Bez těchto znalostí je pro něj velmi obtížné se zorientovat v organizační struktuře státních institucí a nalézt osoby, které mají v problémové oblasti dodávaného informačního systému rozhodovací pravomoci.

V komerční sféře je větší tlak na odpovědnost jednotlivce za vlastní rozhodnutí, kdežto ve státní sféře tato odpovědnost často není jednoznačně určena a je vázána na určité skupiny lidí nebo komise. Rovněž je třeba počítat s vlivem různých vazeb, které nejsou s projektem přímo spojeny. Další faktor ovlivňující chování lidí na projektech ve státní správě je, že nejsou finančně zainteresovaní na úspěchu projektu. Pokud jim nasazení informačního systému neřeší věcný problém, jejich motivace dovést projekt k úspěšnému konci je buď nulová, nebo je dána jinými aspekty, jako například služebním postupem apod. Z toho vyplývají odlišnosti v přístupu k projektům nejen v oblasti ICT u lidí v komerčních firmách, ale i v institucích státní správy. Běžně se lze například setkat s tím, že lidé na straně zadavatele v klíčových momentech projektu čerpali dovolenou, aniž by o tom předem informovali. A ještě jeden poznatek z této oblasti: ve státní sféře často chybí zastupitelnost jednotlivců, neplánované čerpání dovolené nebo náhlá nemoc pak může mít zásadní dopad na projekt.

Na první odlišnosti narazíme již při vlastním získávání zakázky. Proces podávání a vyhodnocení nabídek ve státní sféře upravuje zákonná norma, jejíž neznalost fakticky vylučuje vytvoření formálně správné nabídky. Řada obchodníků jistě potvrdí minimálně jeden případ v jejich kariéře, kdy byla jejich věcně kvalitní nabídka vyřazena ze soutěže kvůli formálnímu nedostatku, nad kterým by se v komerční sféře nikdo nepozastavil. Formální kritéria na výběr dodavatele jsou ve srovnání s komerční sférou často přísnější, patří sem třeba poměrně častý požadavek na certifikaci dodavatele u Národního bezpečnostního úřadu na požadovaný stupeň utajení nebo třeba minimální dosažený obrat dodavatele v určité oblasti za určitou dobu apod.


Plný text článku najdete v březnovém Business Worldu - jeho obsah je tady (stávající okno).





Komentáře