Kosmický průmysl potřebuje restart

Ekonomické přínosy kosmického výzkumu. Technologie vyvinuté na oběžné dráze. Jak to bylo s teflonem? Joystick a umělé srdce. Satelitní sítě. Robot šplhající po laně až na oběžnou dráhu...

Kosmický průmysl potřebuje restart


Ekonomické přínosy kosmického výzkumu. Technologie vyvinuté na oběžné dráze. Jak to bylo s teflonem? Joystick a umělé srdce. Satelitní sítě. Robot šplhající po laně až na oběžnou dráhu...

Na naše otázky odpovídá Pavel Koten. Vystudoval astronomii na MFF UK a zde později i postgraduální studium. Pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se zabývá studiem meteorů a meteorických rojů. Zkoumá záření meteorů v atmosféře, strukturu meteorických částic a rozdíly mezi jednotlivými meteorickými roji. Kromě vědecké práce se věnuje i popularizaci astronomie, zajímá se rovněž o kosmické technologie a lety do vesmíru.

Jaké vlastně prozatím byly skutečné ekonomické přínosy kosmického výzkumu ve srovnání s náklady?
Jako velmi dobrý příklad užitečnosti kosmického programu se obvykle uvádí projekt Apollo. V jeho průběhu bylo investováno asi 21 miliard dolarů (v tehdejších cenách). Pozdější ekonomické studie ale ukázaly, že zisk Spojených států z technických novinek, které byly v rámci programu vyvinuty, překročil 100 miliard dolarů. To znamená, že každý investovaný dolar se vrátil 4-5krát.

Zdroje uvádějí, že jen v medicíně uplatněné původně kosmické technologie vygenerují v USA roční obrat přes miliardu dolarů. Jiným příkladem může být globální poziční systém GPS. Dnes jej využívají milióny lidí po celém světě a v roce 2003 činil celosvětový trh s GPS technologiemi 16 miliard dolarů. Analytici očekávají, že toho číslo vzroste na 68 miliard dolarů v roce 2010.

Obecně můžeme přínos kosmických programů rozdělit na přímý a nepřímý. Přímo vydělávají například telekomunikační či navigační systémy, nepřímo pak technologie, které byly vyvinuty pro kosmické projekty a potom jsou aplikovány v jiných oborech lidské činnosti. Kosmické agentury ESA či NASA mají pro tento účel dokonce specializované kanceláře, jejichž úkolem je vymyšlené novinky patentovat a ve spolupráci s komerčními firmami uvádět do praxe.

Jaké technologie jsou vedlejším produktem kosmických programů?
Technologií, které jsou vedlejším produktem kosmických programů, je celá řada. Jako příklad si můžeme vzít program amerického raketoplánu. Už více než stovka originálních technologií, pocházejících právě z tohoto projektu našla své uplatnění biotechnologiích, medicíně, výrobě nástrojů či potravin. Například miniaturní verze pumpy, která vhání palivo do spalovacích motorů raketoplánu, je použita při výrobě umělého srdce. Joysticky k ovládání počítačových her byly původně vymyšleny jako ovladače simulátoru raketoplánu sloužícího pro výcvik astronautů. Využití metod zpracování obrazu - vyvinutých původně pro účely analýzy snímků startu raketoplánu, snímků slunce či meteorologických jevů – našlo své uplatnění při vyšetřování trestných činů. A takových příkladů bychom našli spoustu.

Zajímavou otázkou je teflon. Někteří ho vydávají za největší úspěch kosmických programů, jiní to popírají. Jak je to doopravdy?
Máte pravdu, teflon bývá takto opravdu prezentován. Je to ale bohužel špatně zvolený příklad. Skutečně jej bylo využito během programu Apollo. Astronauté se po měsíčním povrchu procházeli ve skafandrech z materiálu obsahujícího vlákna potažená teflonem. Skutečnost je ovšem taková, že teflon byl objeven už v roce 1938 v laboratořích společnosti DuPont.








Komentáře