Kosmický průmysl potřebuje restart - 3

Ekonomické přínosy kosmického výzkumu. Technologie vyvinuté na oběžné dráze. Jak to bylo s teflonem? Joystick a umělé srdce. Satelitní sítě. Robot šplhající po laně až na oběžnou dráhu...

Kosmický průmysl potřebuje restart


Jak hodnotíte smysl současných kosmických programů (americké raketoplány, mezinárodní kosmická stanice) a čím budou v nejbližší době nahrazeny?
Nutno říci, že lidstvo v tomto směru v posledních desetiletích poněkud stagnuje. Raketoplány jsou obecně považovány za zastaralé a zbytečně drahé. Současný ředitel NASA dokonce tento projekt označil za „omyl“. Nicméně se NASA ještě pár let bude muset na raketoplány spolehnout než se podaří vyvinout jejich nástupce.

Mezinárodní kosmická stanice je také často kritizovaným projektem, hlavně pro vysoké náklady, které její konstrukce vyžaduje. Nicméně ve srovnání s dřívějšími stanicemi je to kvalitativní krok kupředu. Na projektu se podílí řada států, které se zde „učí“ mezinárodní spolupráci na tak velkém projektu. Stanice nabízí možnost provádět v beztížném stavu dlouhodobé experimenty z řady oborů lidské činnosti. A z hlediska budoucnosti je asi nejdůležitější možnost zkoumat dlouhodobý vliv stavu beztíže na lidské tělo. Pokud by se lidstvo v budoucnosti vydalo například na Mars, budou se takové zkušenosti určitě hodit.

Domníváte se, že USA se podaří realizovat ambiciózní kosmický program vyhlášený prezidentem Bushem? (návrat na Měsíc, pilotovaný let k Marsu...)
Jak už bylo řečeno v předchozí odpovědi, současný kosmický program stagnuje a právě taková vize byla asi potřeba. Nedávno NASA oznámila detaily realizace návratu na Měsíc. Obecně byla tato představa přijata kladně. Současný ředitel NASA Michael Griffin se zdá být tou správnou osobou na svém místě. Nad svými předchůdci výrazně vyčnívá a právě on by měl být zárukou toho, že prezidentova vize dojde svému naplnění.

Co je nejdůležitější, plány nevyžadují další investice, vše by mělo proběhnout v rámci stávajícího rozpočtu NASA. Třebaže odhadované náklady mají přesáhnout 100 miliard dolarů, jsou rozloženy do minimálně 13 let. Při návratu na Měsíc bude pokud možno co nejvíce využito současného hardwaru – vnější palivové nádrže raketoplánu, jeho hlavní raketové motory či raketové motory na pevné palivo. To jsou všechno komponenty, které jsou na raketoplánu „povedené“. Zcela nová bude kosmická loď pro posádku. Více než současnému raketoplánu se bude podobat lodím Apollo, oproti nim bude ale větší, modernější a vícenásobně použitelná.

Přinášejí kosmické programy Indie a Číny s sebou něco nového, nebo jde spíše o průvodní jev rostoucího sebevědomí těchto zemí?
Oba státy se v kosmickém prostoru „derou“ kupředu, což samozřejmě je částečně vyjádřením jejich rostoucího sebevědomí. A v případě Číny se jistě jedná i o jakousi „výkladní skříň“ komunistického režimu. Na druhou stranu jsou jejich kosmické programy opravdu pragmatické. Jedná se o nejlidnatější státy světa, obrovské rovněž svojí rozlohou. To si samo o sobě říká o využití kosmických prostředků pro dálkový průzkum, hledání nových ložisek surovin, mapování úrody, znečištění či přírodních katastrof, pokrytí rozsáhlých území telekomunikačním signálem atd. A nesmíme zapomínat i na využití pro vojenské a špionážní účely.

Své kosmické programy vybudovaly obě země převáženě vlastními silami od úplných začátků a využívají přitom spíše tradičních metod přístupu do kosmu. Mezi jejich výhody patří levná pracovní síla, což ji umožňuje nabídnout na světovém trhu vynášení družic do vesmíru za nižší ceny než jsou schopni operátoři ve vyspělých státech. Nezanedbatelné jsou rovněž jejich ambice směřující k Měsíci. Někteří pozorovatelé se dokonce domnívají, že v příštím desetiletí se znovu zopakuje závod o Měsíc, tentokrát ale mezi Spojenými státy a Čínou. Uvidíme.

Média věnovala značnou pozornost firmě SpaceShipOne. Jakým způsobem pokračuje kosmický program realizovaný mimo vládní programy? Jaká je budoucnost kosmických letů realizovaných na komerčním základě? Jaké firmy se v této oblasti angažují, jaký je jejich obchodní model a odkud získaly kapitál?
Už dříve se řada komerčních firem věnovala vlastním kosmickým programům, mnohé ovšem neúspěšně a to většinou z finančních důvodů. Nyní je situace o něco lepší. SpaceShipOne ukázala, že to skutečně jde. V současné době existuje hned několik projektů, které si kladou za cíl komerční lety za hranici zemské atmosféry, i když většinou jen lety suborbitální. Co je důležité, za těmito projekty stojí bohatí investoři. Například Virgin Galactic Richarda Bransona (Virgin Goup) by ráda vozila turisty na krátké výlety do vesmíru již za několik let.

Zajímavé je, že často pochází kapitál těchto firem z oboru informačních technologií. Však také hlavním mecenášem SpaceShipOne byl jeden ze zakladatelů Microsoftu Paul Allen. Elon Musk, který zbohatl na systému PayPal, založil společnost SpaceX, která vyvíjí rakety Falcon. První z nich by měla mít svou premiéru ke konci října. SpaceX má podepsány kontrakty na vynesení dalších družic. Do kosmického programu se pustil rovněž Jeff Bezos, zakladatel Amazonu. Jeho společnost Blue Origin se zabývá vývojem komerčních kosmických lodí. A takovýchto příkladů bychom našli celou řadu.

Osobně doufám, že alespoň některé z těchto projektů budou úspěšné. Stávající giganti jako Boeing či Lockheed Martin jsou příliš těžkopádní a staví své rakety příliš drahé. Něco se musí určitě změnit, jinak budou lety do vesmíru pořád jen pro hrstku vyvolených. Řečeno slovy Elona Muska „kosmický průmysl potřebuje pořádný restart!“








Komentáře