Občan jako zákazník veřejné správy

Jméno Jana Mühlfeita zná pravděpodobně každá zainteresovaná osoba z oboru IT. Poslední velkou událostí týkající se jeho osoby bylo povýšení v rámci společnosti Microsoft na pozici viceprezidenta pro oblast veřejné správy v regionu střední a východní Evropy. Zeptali jsme se proto, jak se v nové funkci cítí, jak vidí vizi internetizace fungování státu ve vztahu k občanům, tedy tzv. e-government, a jaké kroky v této věci hodlá z pozice své funkce podniknout.

Občan jako zákazník veřejné správy


Jméno Jana Mühlfeita zná pravděpodobně každá zainteresovaná osoba z oboru IT. Poslední velkou událostí týkající se jeho osoby bylo povýšení v rámci společnosti Microsoft na pozici viceprezidenta pro oblast veřejné správy v regionu střední a východní Evropy. Zeptali jsme se proto, jak se v nové funkci cítí, jak vidí vizi internetizace fungování státu ve vztahu k občanům, tedy tzv. e-government, a jaké kroky v této věci hodlá z pozice své funkce podniknout.

V čem nyní spočívá vaše pracovní náplň?
Náplň mojí práce spočívá v dialogu s činiteli veřejné správy, vládami jednotlivých zemí, poslanci Evropského i národních parlamentů a také s představiteli akademické obce na téma, jak mohou informační technologie přispět k akceleraci ekonomického růstu či ke zlepšení vzdělávání. To se však netýká jen zemí EU, ale také Ruska a zemí EMEA. V neposlední řadě pracujeme na vztazích s mezinárodními organizacemi, jako je OSN či Světová banka. Jejich názory nám a našim lokálním partnerům potom slouží ke tvorbě programů „šitých na míru“.

Změnilo se pro vás něco od vašeho jmenování?
Určitě. Ačkoliv i nadále budu žít a pracovat v Mnichově, mám nyní na starosti nový tým, se kterým se musím seznámit a obletět jednotlivé pobočky. Navíc relativně kratší pracovní cesty po zemích převážně střední a východní Evropy teď vyměním za cesty po vzdálenějších koutech regionu. Pro mě je ale nejdůležitější udržet si právě ten svůj rytmus a i v tom nabitém pracovním programu si najít čas jít si třeba ráno zaběhat. Jedině tak se dá toto tempo vydržet.

Na čem nyní pracujete již z pozice své nové funkce?
Momentálně se nejvíc zabývám tím, jak by měla vypadat naše strategie pro členské státy Evropské unie pro příštích pět let, a na druhé straně, jak bychom měli přistoupit k těm trhům, které se teprve rozvíjejí. Jinak řečeno, jakými programy můžeme my a naši partneři přispět k vytváření nových pracovních příležitostí, růstu konkurenceschopnosti jednotlivých zemí a zvyšování kvality vědy a výzkumu. Myslím si, že nová Evropská komise pana Josého Barrosa bere tzv. Lisabonskou agendu za správný konec a my jsme připraveni EU ve všech těchto plánech podpořit. Samozřejmě mám na stole ale i celou řadu dalších věcí, na kterých musíme zapracovat, včetně kupříkladu plánu na rekonstrukci Iráku a toho, jak mohou informační technologie podpořit proces jeho demokratizace.

Jste v rámci Microsoftu zodpovědný za oblast veřejné správy. Jak si představuje, že to na úřadech bude za 5 či 10 let vypadat?
Doufám, že vize e-governmentu se podaří naplnit. Bylo by ale nefér říct, že to je úkol a zodpovědnost pouze a jenom institucí veřejné správy. Vidím to tak, že musí jít o společné partnerství veřejné a komerční sféry, protože odvětví informačních technologií, a to včetně nás, má ještě co dohánět v pochopení priorit národních vlád i nadnárodních institucí veřejné správy. Já ale věřím, že jsme na dobré cestě, a proto si dovedu představit, že za pět nebo deset let už bude možné platit například všechny daně elektronicky, stejně jako ve školství realitu toho, že každý žák nebude mít na lavici jen pastelky, ale i počítač. Šel bych v těchto vizích dokonce ještě dál a položil bych si otázku: „Která země na světě jako první zruší hotovost?“ Vím, že to už je trochu radikální, provokativní, možná i utopistické, ale představte si třeba jen to, jak pozitivní dopad by takový krok měl na snížení kriminality.

Co vidíte jako priority rozvoje IT ve veřejné správě?
Rozdělil bych to na dvě oblasti. V případě státní správy jako takové se jedná zejména o zlepšování infrastruktury pro e-government na celostátní úrovni a rozšiřování služeb poskytovaných elektronickou cestou. U místní samosprávy se potom jedná vůbec o širší uplatnění IT. Druhou velkou oblastí je sféra vzdělávání. A nemyslím tím jen základní školy, střední školy a univerzity. Podíváte-li se totiž třeba na to, jak stárne Evropa, bude klíčové vlastnit ta správná řešení pro celoživotní vzdělávání, kterému mohou informační technologie významně pomoci.

Jakou roli bude hrát občan?
Občan bude pochopitelně hrát zcela klíčovou roli. Stát si musí získat jeho důvěru pro on-line transakce a zároveň pouze na občanovi bude záležet, jestli se takové procesy chytnou či nikoliv. Je nezbytné, aby lidé věděli a chápali, proč se do IT investuje a že použití jejich daní je v tomto případě jasná investice do budoucnosti. Vztah vláda-občan v kontextu IT dobře ilustruje příklad Slovinska, kde vláda nehovoří o „občanech“, ale pouze o „zákaznících veřejné správy“. Plánují tam teď dokonce zavedení průzkumů spokojenosti zákazníků, tedy občanů, a budou se lidí ptát, jak jsou spokojeni s prací toho a toho úřadu, co by se mělo změnit v tom a tom procesu apod. Když se jim tohle potom podaří převést do hodnocení produktivity a kvality úředníků, budou mít vyhráno. Občan se tak totiž dostane do skutečného středu všeho dění státu a ne naopak.

Již delší dobu působíte v zahraničí. Můžete porovnat zahraniční IT trh se situací u nás? Kde vidíte největší rozdíly?
Trh informačních technologií v České republice udělal za poslední desetiletí obrovský pokrok. Kvalita služeb i produktů, nové nápady, které vidím každý rok na Invexu, z toho všeho mám obrovskou radost. Na čem je však potřeba ještě zapracovat, ale to platí v ČR stejně jako v zahraničí, je větší přiblížení se uživateli. Nedávno jsem byl v Praze nakupovat v jednom hypermarketu a dal se tam v oddělení techniky do řeči s prodavačem. Byl příjemný, profesionální, ale když jsem se zeptal, co ten počítač umí, mluvil o RAM, rychlosti procesoru a typu grafické karty. A to je právě to, v čem se musíme my všichni v IT zlepšit. Dokud nebudeme s lidmi komunikovat normálně a nesdělíme jim, co jim ty technologie mohou přinést, jak mohou zpracovávat fotografie, jak mohou děti dělat úkoly do školy a podobně, bude IT trh stále tak odpoután od reality.

Spolupracujete s Billem Gatesem. Jak často a o čem spolu hovoříte?
S Billem se vidíme tak šestkrát do roka, buď při pravidelných schůzkách vedení ve Spojených státech nebo při jeho cestách do našeho regionu. Ať už ho doprovázím do kterékoliv země, vždycky se zajímá o ekonomiku, kvalitu vzdělávání i příležitosti daného státu. Jak určitě víte, on sám tráví hodně času podporou svých charitativních projektů, takže se nikdy nevyhneme ani tomuto tématu. Musím přiznat, že každý dialog s Billem je pro mě takové malé „dobíjení baterek“, protože je skutečně mimořádně inteligentní a mně vždycky udělá radost, když mám možnost bavit se s někým, kdo má jasnou vizi do budoucnosti.

A jak vycházíte se svým nadřízeným Jean-Philippem Courtoisem?
Ve skutečnosti už Jean-Philippe mým přímým nadřízeným není, protože v nové funkci spadám přímo pod viceprezidentku pro celosvětovou veřejnou správu Gerri Elliotovou. S Jean-Philippem se však přesto dál velice často vidíme a pochopitelně spolu konzultujeme i plány pro veřejnou správu, neboť je to oblast, která i jeho velice zajímá a považuje ji z hlediska naší agendy v Evropě, na Středním východě a v Africe za prioritní.


----------------------------------------
Světového výrobce a prodejce softwaru a hardwaru, společnost Microsoft, není třeba nijak blíže představovat. Jeho produkty si vydobyly uznání na mezinárodním i tuzemském poli. Microsoft ale také významně podporuje řadu charitativních projektů - z těch lokálních například Počítače proti bariérám, který vznikl ve spolupráci s Nadací Charty 77, či celosvětově zaměřený projekt Potenciál bez hranic.

Svou profesní kariéru začal Jan Mühlfeit ve firmě Software602. Po dvou letech v roce 1993 nastoupil coby marketingový specialista do Microsoftu, kde se za pět let vypracoval na generálního ředitele české pobočky této největší softwarové firmy světa. Nyní působí jako viceprezident pro veřejnou správu v regionu Evropa, Střední východ a Afrika. Jan Mühlfeit je ženatý a má 1 dceru. Ve volném čase se věnuje rodině, rád sportuje a běhá.





Komentáře