Páni redaktoři, chraňte mne!

Ještě nedávno to měli grafomani těžké. Se svými „úžasnými“ díly narazili na hráz redaktorů, kteří prostě devět z deseti pokusů odmítli otisknout nebo vydat a bylo zameteno.

Páni redaktoři, chraňte mne!


Ještě nedávno to měli grafomani těžké. Se svými „úžasnými“ díly narazili na hráz redaktorů, kteří prostě devět z deseti pokusů odmítli otisknout nebo vydat a bylo zameteno.

Editoři možná neměli vždycky pravdu, vždyť i Rowlingové se podařilo uspět asi na podesáté. Nicméně redakce a vydavatelství tvořily pevnou hráz „zdravotní“ policie.

Grafomani zřídka kdy publikovali sami - je to přece jen drahá zábava. S fenomenem Sítě se ovšem protrhly hráze a odevšad se na nás valí příval bajtů; vzhledem k informační nebo literární hodnotě nelze jinak „dílka“ nazvat. To, že bajt původně označoval jednotku informace dávno vzal čas....

Publikovat na síti je snadné a levné. Nevím jestli jsou horší blogy nebo reakce na ně. Co kdybychom začali vybírat za kila slovního odpadu stejně, jako v reálném životě?
Vlastníci portálů, není to nový úžasný business model? U nás ve vsi platím za kilo v kontejneru dvě koruny...


P. S. Kdosi předvídal, že pokud bude milion opic mlátit do milionů klávesnic, je jen otázkou času kdy reprodukují celé Shakespearovo dílo. Díky Internetu dnes s jistotou víme, že to není pravda.



Foto: Martin Faltus





Komentáře