Pohřeb mé „konvergentní hračky“

Pohřeb mé „konvergentní hračky“


Prodal jsem svoje úžasné MDA. Trhalo mi kapsu a Word a Excel jsem si bez klávesnice moc neužil. Můj e-mail je zahlcený spamy a platit za jejich hbité dodání se mi nechce. Aktuální zprávy mně buď štvou a nebo nezajímají a akcie jsou moc drahé. Naši sportovci v poslední době všechno prohrávají a tak si nechci kazit náladu. Navíc při čekání na start své hračky bych si stačil uvařit vejce natvrdo.

Závory na přejezdu u nás při stahování neblikají, jen cinkají a se sluchátkem v uchu a svými MP3 Smokie v nich, bych varovný signál neslyšel. Dost důvodů k radikálnímu řešení. Konvergence u mne nevítězí.

Dostal jsem k Vánocům nádherný diář, je v něm na každý týden jiná fotka nebo umělecké dílo. Je radost si do něj zapisovat své schůzky. Stejně jsem si vedl papírovou kopii svého kalendáře, je přehlednější. Taky jsem zůstal u telefonu, který fotí a o moc víc toho neumí. Možná, že plavu proti proudu, ale mám lehčí, levnější a hezčí zařízení. Navíc můj tenisový trenér a doktor mají také papírové diáře, takže náš ostrov není tak úplně opuštěný.

„Postižení“ technologiemi jsem se bohužel úplně nezbavil. Koupil jsem si GPS a s radostí sleduji v Praze trvalé přepočítávání trasy při objíždění objížděk, bouraček a front. Často v autě padá z ošklivé papírové přísavky na sklo.

Komu není rady…


Foto: Martin Faltus





Komentáře