Pyramida systémové integrace

Na téma systémová integrace a stejně tak na téma role systémového integrátora bylo již popsáno mnoho stran papíru. Není tedy divu, že existuje celá řada názorů a pohledů na to, co je systémová integrace a kdo je systémový integrátor.

Pyramida systémové integrace


Na téma systémová integrace a stejně tak na téma role systémového integrátora bylo již popsáno mnoho stran papíru. Není tedy divu, že existuje celá řada názorů a pohledů na to, co je systémová integrace a kdo je systémový integrátor.

Stejně tak se stále diskutuje, zdali se v průběhu uplynulých let změnil význam systémového integrátora a jaká je vlastně v současné době jeho role.

Zmého pohledu je odpověď velmi jednoduchá. Vycházím z toho, co je cílem každé systémové integrace: úspěšný projekt. Systémový integrátor byl, je a bude klíčovým partnerem pro zákazníka, jeho hlavním cílem musí být naplnění očekávání zákazníka v rámci daného projektu.

Úspěšnost projektu je z jednoho úhlu pohledu objektivní záležitost - každý projekt je možné měřit dle různých a velmi přesných kritérií, jako je například rozpočet, termíny, kvalita, splnění cílů projektu, přidaná hodnota pro zákazníka, naplnění očekávání klíčových účastníků projektu a členů projektového týmu. Tato kritéria jednoznačně definují odpovědnost systémového integrátora a jeho roli. Na stranu druhou je úspěšnost projektu velmi subjektivní záležitost, kde skutečně záleží na pocitech zákazníka a jeho spokojenosti se systémovým integrátorem. Myslím, že všichni mají zkušenost se stavem, kdy je první čistě exaktní kritérium naplněno, druhé subjektivní nikoli. Naším cílem je pracovat s oběma kritérii tak, aby výsledkem byl úspěšný projekt.

Podíváme-li se na cílová kritéria z pohledu samotných procesů, získáme vsrtvenou pyramidu, která popisuje jednotlivé úrovně systémové integrace, a z toho je možné popsat také roli systémového integrátora. Podívejme se nyní na jednotlivé vrstvy a výstupy vůči zákazníkovi.

Řídicí: První vrstva je bezesporu tou hlavní, určující následně úspěch celého projektu. Systémový integrátor by v rámci své role měl zajistit jakési "jádro", které se stane hlavním nástrojem pro řízení daného projektu. Jádrem je zde myšlena jednotná metodika, definice navazujících dílčích projektů, definování základních metrik pro komunikaci, eskalační mechanismy apod. Jádro by se mělo stát základním stavebním kamenem, ze kterého následně všechny další vrstvy vycházejí.

Procesní: Druhá vrstva zasahuje do samé podstaty byznysu zákazníka. Systémový integrátor musí zajistit také na úrovni procesů, že projekt, který bude implementován a následně integrován do systému zákazníka, bude v souladu s jeho prostředím a procesy. Respektivě může navrhnout i změnu, ale ta musí být promítnuta i do dalších vrstev v rámci projektu (datová, aplikační...) a systémový integrátor musí být schopen ji následně plně podporovat.

Integrační/Aplikační: Třetí vrstvu tvoří samotná integrace IT. A to jak po stránce aplikační, tak především integrace daného projektu do prostředí zákazníka. Pro tuto vrstvu je charakteristické, že hlavní důraz je kladen na dosažení požadované funkcionality ze strany zákazníka při zachování celkové kombatilibily prostředí IT.

Datová: Pro každý projekt je tato vrstva specifická. Její záběr - a tím pádem nároky na integrátora - je velmi široký. Při návrhu je potřeba brát v úvahu charakter dat a požadavky zákazníka na jejich dostupnost, celkový objem, možnost vyriabilních přístupů apod. Schopnost systémového integrátora navrhnout základní datový model, koncept migrace dat ze stávajících systémů či návrh strategie zálohování nebo koncept jednotného úložiště dat je velmi úzce vždy vázaná na znalost obchodního prostředí daného zákazníka a z toho vyplývajících potřeb.

Bezpečnostní: Předposlední vrstva řeší všechny aspekty bezpečnosti. Na základě prostředí každého zákazníka a legislativních požadavků se tato vrstva může rozvinout do samostatného dalšího projektu. Integrace vlastních bezpečnostních standardů zákazníka v rámci nové aplikace je obvykle základním prvkem, ale je možné v rámci této vrstvy řešit také procesní bezpečnost, bezpečnostní politiku apod.
Technologická: Tak jako u všech předešlých vrstev, i technologická je silně provázána s ostatními. Podobně jako některé jiné vrstvy může tvořit samostatný projekt. Hlavním cílem systémového integrátora je především vytvořit dostatečně robustní a stabilní prostředí, které bude splňovat všechny nároky zákazníka na dostupnost, bezpečnost a flexibilitu.

Jak už vyplývá z popisu jednotlivých vrstev, každý projekt je jiný, a tomu odpovídá také význam a rozsah jednotlivých vrstev a s tím souvisejí i požadavky na systémového integrátora. Obecně se dá říci, že jednotlivé vrstvy je potřeba použít při každém projektu, a je otázkou, zda si zákazník zvolí cestu interního systémového integrátora, anebo tuto disciplínu bude outsourcovat. Systémová integrace díky svému širokému záběru na jedné straně a velice dynamickému rozvoji informačních technologií na straně druhé klade na případného systémového integrátora vysoké nároky.

Spolupráce systémového integrátora a zákazníka se většinou neomezí pouze na jeden projekt. Proto je velmi důležité při vyběru systémového integrátora kromě standardních kritérií jako jeho velikost, zkušenosti, působení apod. brát v potaz také přístup obou stran. Pro úspěch samotného projektu je velmi důležité, aby si obě strany myšlenkově vyhovovaly. Velmi nešťastná situace nastane, když každá strana má svoji představu o postupech a v projektu se to pak řeší kompromisy či variantními pokusy. Výsledkem je tříštění nejen vlastních kapacit, ale především samotného zaměření na hlavní cíl projektu.

Co říci závěrem? Systémová integrace je stále velmi důležitou součástí každého projektu a s narůstajícími požadavky na stále větší integraci IT a procesů její význam v budoucnosti poroste.

Autorka pracuje jako SVP pro marketing ve společnosti Ness Europe.





Komentáře