Česká věda na prahu EU

"Česká věda vstupuje bohužel do velmi špatně fungujícího systému financování eurovědy, jenž je těžkopádnější, zpolitizovanější a méně efektivní než národní grantové agentury většiny členských zemí. Jedním z jeho prvků je násilná podpora spolupráce za každou cenu."

Česká věda na prahu EU


Mapujeme názory našich odborníků na to, co může očekávaný vstup do Evropské unie znamenat pro českou vědu a naše vědce...

Co by si měla česká věda vzít s sebou do Evropské unie a co by naopak měla nechat před jejími branami?

Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., předseda Vědecké rady AV ČR, míní:

Netroufám si dělat prognózy za celé spektrum vědních oborů, tím méně pak dávat rady. Pro řadu disciplín přinese vstup do EU tvrdý konkurenční boj o grantové prostředky. na jednu celou vědní oblast se však v Bruselu zapomnělo. Společenské vědy nezahrnují jen sociologii, politiku, právo a ekonomii, na něž se i tak pamatuje, pokud jsem dobře informován, nepatrnými prostředky, které nestojí za řeč. Všechny ostatní obory společenských a humanitních věd, jež jsou veskrze bohemikální povahy, zůstanou "na krku" našemu státu. na to je třeba pamatovat. Přesto i tato vědní oblast má nemálo nešvarů, které by opravdu měla nechat před branami EU. Nebudu je vypočítávat, je jich příliš mnoho.

Nad dalšími otázkami spojenými se vstupem naší republiky do Evropské unie se zamýšlí doc. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., z Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích:

Česká věda vstupuje bohužel do velmi špatně fungujícího systému financování "eurovědy", jenž je těžkopádnější, zpolitizovanější a méně efektivní než národní grantové agentury většiny členských zemí. Jedním z jeho prvků je násilná podpora spolupráce za každou cenu. a tak se dnes každý projekt s ambicemi na evropské financování snaží získat do týmu politicky povinného "mediteránce" a neméně povinného "východniara".
Ačkoliv tento systém může být pro českou vědu krátkodobě finančně výhodný, domnívám se, že je třeba zachovat si dostatek sebevědomí a společně s dalšími nově vstupujícími státy se od něho rázně distancovat, když už to nedokázaly udělat stávající členové EU. před lety jsem měl ve Velké Británii možnost sledovat osudy podobně vynucených spoluprací s tehdejším nováčkem v EU Španělskem a výsledky byly jenom tristní.

Věřím, že vstupem do EU se dále uvolní podle mého názoru přílišná vazba biologických a společenských věd na český terén a že se tedy bude náš výzkum více orientovat na celosvětově zajímavé a důležité problémy, spíše než aby fungoval jenom jako kustod národní flóry, fauny a civilizace, přispívající hlavně ke zkvalitnění vlastivědných učebnic. Stejně tak se těším, že naše příroda i společnost bude ve větší míře zkoumána zahraničními vědci.

Další pohled na vstup České republiky do EU zaznamenáváme na univerzitní půdě. Prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc., z katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze soudí:

Myslím, že věda v ČR si do EU v roce 2004 či kdykoliv později nebude brát nic, protože česká vědecká komunita už součástí EU je. v mnoha ústavech a na řadě univerzit zemí EU můžeme potkat studenty, vědecké pracovníky i profesory českých univerzit a ústavů Akademie věd ČR. ve světové vědecké literatuře lze najít mnoho časopiseckých i knižních publikací, jejichž autory jsou společně vědci z ČR a zemí EU. Zdaleka už není vzácností experimentální spolupráce se specialisty z EU v českých vědeckých institucích.

Přesto i já očekávám, že ne sám akt vstupu ČR do EU, ale naše následné každodenní členství se příznivě promítne v posílení některých tendencí a charakteristik vědy v ČR. Doufám zejména, že:

Vláda ČR bude morálně či jinak donucena finančně dotovat vědu v ČR alespoň na úrovni průměru EU.
Dojde k posílení těch několika oblastí naší vědy, kde jsou již nyní prokazatelné či nadějeplné přísliby světového špičkového postavení.
Budou se podporovat ty vědní obory, které mohou zvýšit technologickou úroveň naší průmyslové i zemědělské výroby. To za předpokladu, že výrobní sféra doloží svůj zájem o takové poznatky finanční spoluúčastí a zejména schopností efektivní realizace.
Bude se postupně zvyšovat faktická společenská prestiž vědy, aby se kvalita většiny vědních oborů mohla soustavně zlepšovat. Pro ČR je důležité, aby zde byla alespoň na průměrné úrovni pěstována většina vědních oborů, tedy nejen těch, které jsem zdůraznil v bodě 2 a 3. Je to nezbytné proto, aby zde byli odborníci, kteří budou schopni rozeznat ve vývoji světové vědy nové a nečekané, ale vědecky i ekonomicky mimořádně perspektivní směry. Kromě toho potřebujeme dostatek odborníků ve většině vědních oborů jednoduše proto, aby bylo možno na současné úrovni vzdělávat nové inženýry, lékaře, učitele, přírodovědce atd.
Omezí se plýtvání prostředky určenými pro vědeckou tvůrčí práci na financování administrativní a jiné byrokratické činnosti.
Vědci ČR nepěstují českou, ale světovou vědu. a tak v jistém smyslu věřím, že v EU budeme uplatňovat světová kritéria hodnocení s ještě větší naléhavostí a před branami EU odložíme další díl časté mnohostranné omezenosti podmínkami Česka.


Podle Akademického bulletinu 4/2003, Děkujeme redakci za souhlas s přetištěním na Science Worldu





Komentáře