Historie Oracle Corporation

Larry Ellison, zakladatel a dlouholetý výkonný ředitel společnosti Oracle Corporation nedávno sebevědomě prohlásil „Oracle má šanci stát se nejdůležitější softwarovou společností na světě.

Historie Oracle Corporation


Informační věk je věkem elektronických databází. Naše životy jsou s nimi provázány daleko více, než si uvědomujeme. Sofistifikované databáze zabezpečují převody peněz, umožňují platit platebními kartami nebo využívat internetového bankovnictví či objednávat letenky a rezervace v hotelích. Tyto databáze uchovávají rod od roku více dat jak o světě kolem nás, tak i o nás samotných. Světovou jedničkou ve vývoji, prodeji a údržbě těchto databázových systémů je společnost Oracle Corporation.

Larry Ellison, zakladatel a dlouholetý výkonný ředitel společnosti Oracle Corporation nedávno sebevědomě prohlásil „Oracle má šanci stát se nejdůležitější softwarovou společností na světě. Většině lidí to může připadat směšné, protože Microsoft má zdánlivě tak ohromný náskok, že ho Oracle nikdy nedožene. Tím si ale nejsem tak jistý, a proto nejsem ochotný se vzdát.“ Softwarová společnost Oracle je už přes třicet let neodmyslitelně spjata se jménem Lawrence Josepha Ellisona, jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů v oblasti informačních technologií. Může se dokonce zdát, že Oracle je firmou jednoho muže, ale tak tomu samozřejmě není. K manažerským schopnostem patří i správný výběr spolupracovníků. Jména, jako jsou Robert Miner, Edward Oates, Charles Phillip či Safra Catzová, jsou důkazem, že Ellison má i v tomto šťastnou ruku.„Jaký je rozdíl mezi Larry Ellisonem a Bohem?“ tázal se v roce 2000 jistý vlivný publicista ve svém článku, když časopis Forbes označil zakladatele společnosti Oracle za nejbohatšího člověka na světě. Odpověď zněla: „Bůh si nemyslí, že je Larry Ellison.“ (Dodejme, že první muž Oraclu byl nejbohatším jen kratičkou dobu, než ho opět překonal jeho odvěký rival Bill Gates.) Ellison vešel ve známost nejen svým rozmařilým stylem života, kdy řídí svou společnost z paluby obrovské luxusní jachty nebo z kabiny jednoho ze svých soukromých tryskových letounů, ale i pro svá silná, často kontroverzní prohlášení. Ač často záměrně provokuje, málokdy se mýlí. Proslulými se staly jeho ostré slovní souboje jak s Billem Gatesem, tak i s řadou dalších představitelů konkurenčních firem.

RELAČNÍ DATABÁZE

První krok na cestě mezi největší osobnosti informačního věku udělal Ellison v roce 1977, kdy založil se Bobem Minerem a Edem Oatesem v kalifornském Redwoodu společnost Software Development Laboratories. Ellison tehdy spatřil příležitost, kterou ostatní společnosti nechaly takřka bez povšimnutí. Dokázal rozpoznat potenciál, který se skrýval v relačních databázích, a odhadl ohromný prostor pro komercionalizaci této technologie.

Proč si toho všiml právě Larry Ellison, který ve škole nikdy nevynikal a posléze ani nedostudoval univerzitu? Jeho dětství rozhodně nebylo procházkou růžovým sadem. Narodil se v newyorském Bronxu devatenáctileté svobodné matce Florence Spellmanové, kterou opustil její přítel, otec dítěte. Mladá matka dala šestiměsíčního chlapce na vychování svým příbuzným do Chicaga, Louisovi a Lillian Ellisonovým, kteří se záhy nato stali jeho adoptivními rodiči. Vyrůstal s nimi ve skromném bytě na jižním předměstí Chicaga, v domnění, že oni jsou jeho biologičtí rodiče. Pravdu se Larry dozvěděl až ve svých dvanácti letech. Na střední škole, i když vynikal v matematice, nepatřil Larry k nijak skvělým studentům. Na univerzitě to nebylo o nic slavnější. Poprvé skončil po druhém roce po smrti tety Lillian, podruhé nevydržel ani semestr. Čas, který měl věnovat studiu, mu čím dál více ukrajoval jeho hlavní zájem, jímž bylo programování. Nakonec školu vzdal a odjel do Kalifornie, kde začal pracovat jako programátor pro softwarovou společnost Ampex Corporation. Podílel se mimo jiné na programování databáze pro CIA, která nesla krycí název Oracle.

Impulzem, který vedl k nápadu založit vlastní společnost, byl údajně článek britského profesora Edgara Codda, jenž vyvinul relační model dat. Ve skutečnosti ho inspiroval nejen tento článek, ale i relační databáze System-R, na níž v IBM pracovalo patnáct programátorů.

Zde musíme udělat krátkou odbočku: Ed Codd, absolvent Oxfordské univerzity, pracoval v IBM od roku 1949, mimo jiné také na databázovém systému IMS, založeném na hierarchickém modelu dat. Coddovi se toto řešení nezamlouvalo, a proto vypracoval návrh vlastního systému, který publikoval v roce 1970. Načrtl v něm možnost, jak použít relační kalkul a algebru i pro netechnické uživatele při ukládání dat a manipulaci s nimi. Podle jeho pojetí k tomu nemělo být používáno specifického jazyka, kde se uživatel musí naučit stovce nových znaků, jejichž funkci musí pochopit, nýbrž srozumitelných příkazů, které by vycházely z běžné angličtiny.

Z Coddova konceptu se zrodil princip relačních databází, kde jsou data uspořádána do tabulek (relací), nad kterými jsou definovány přípustné operace. Software pro řízení databáze se obvykle nazývá systém řízení báze dat neboli SŘBD (Relational DataBase Management System, RDBMS). V IBM vznikla na konci 70. let minulého století nejprve relační databáze System-R. Původním jazykem zde byl Sequel (Structured English Query Language), později byla v IBM Journal of R&D popsána verze Sequel2, jejíž název byl posléze změněn na SQL (Structured Query Language), který byl po několika letech uznán jako standard (viz rámeček SQL).

V této době, tedy ve druhé polovině 70. let, se v IBM stále ještě nepodařilo vývojářům přesvědčit management o možnosti nahrazení staré IMS technologie produktem na bázi relací.

Právě toho se podařilo využít nově založeným Software Development Laboratories, jejichž předním cílem byl vývoj relačních databázových systémů. Ellison a jeho spolupracovníci nepochybně tušili, že tento databázový model skýtá mocný finanční zdroj, ale jistě sami nepředpokládali, že uskutečněním svých vizí navždy změní počítačový svět.

ZLATÁ LÉTA

Začátky ovšem snadné nebyly. Když společnost, přejmenovaná záhy na Relational Software Inc., představila svůj první komerční databázový produkt označený Oracle V2, zájem o něj byl minimální. Tato databáze již podporovala základní SQL, ale neumožňovala takzvané transakce. To – zjednodušeně řečeno – znamená, že v sobě ještě neobsahovala jakousi pojistku, která operaci, či spíše skupinu operací, ruší, pokud se uživatel zmýlí nebo dojde k chybě. Příkladem transakčního zpracování jsou finanční pohyby mezi bankovními účty, pro které platí, že převáděná částka musí být správně z jednoho účtu odepsána a na druhý připsána – pokud dojde k nějakému problému, vše se musí vrátit do původního stavu, tedy do stavu před začátkem odepisování částky z prvního účtu. (Současné databázové systémy nabízejí pro transakční zpracování celou řadu prostředků, takže uživatel pouze navrhuje vlastní logiku zpracování – může určit, jak chce, aby se aplikace chovala.)

Představitelům Relational Software se ani v dalších třech letech nedařilo přesvědčit firmy, že se jim nákup databází vyplatí. Když přišla společnost v roce 1982 s vylepšeným produktem Oracle V3, nedokázal Larry Ellison, hlavní šéf prodeje a tvůrce strategie společnosti, prodat za prvních šest měsíců ani jeden kus softwaru.

Nakonec potenciální zákazníky přesvědčily prezentace, na nichž mohli názorně vidět na tehdejší dobu převratné možnosti. „Například v ukázkové databázi pro leteckého výrobce McDonnel Douglas jsme předvedli, jak ovlivní jednotlivé části letadla defekt jednoho dílu,“ vzpomíná Sohaib Abbasi, jeden z tehdejších prodejců a ex-viceprezident Oraclu.

V roce 1983 se firma přejmenovala na Oracle. To už měla učednická léta za sebou. Během následujícího roku utržila již 24 milionů dolarů a rok co rok zisk rostl, nezřídka i o sto procent ročně. Systém Oracle Database byl přepsán v jazyce C, postupně byl portován pod Unix, převeden na model klient/server a rozšířen o PL/SQL. V roce 1992 byla přidána podpora pro referenční integritu, uložené procedury a spouště (triggery). Postupně byly přidávány další nezbytné vlastnosti, jako je objektový přístup či podpora internetu, Javy a práce s XML. Mimo základní větve Oraclu byl v polovině 90. let představen Oracle Lite, který je určen pro mobilní zařízení.

80. léta minulého století lze považovat za počátek zlatého věku relačních databází. Rozvoj, jímž prošel Oracle, byl možná až příliš rychlý. Z důvodu nasycení trhu se analytici obávali strmého pádu. Společnost v té době produkovala velké množství softwaru, s nímž se lidé mohli setkat i v dennodenním životě – například software pro kreditní karty či na bookování hotelů. V roce 1989 byl Oracle na vrcholu; byl jednou z nejmocnějších firem v Silicon Valley, která zaměstnávala čtyři tisíce lidí a úspěšně čelila konkurenci. O jejím vzestupu svědčilo i nově vybudované monumentální sídlo na Redwood Shores poblíž San Francisca, jehož panoráma dodnes uchvacuje návštěvníky ze všech koutů světa.

JAK OBSTÁT V KONKURENCI

V roce 1990 došlo k tomu, co analytici očekávali: potenciál firmy se vyčerpal. Oracle se poprvé za svou existenci dostal do červených čísel a hodnota akcií firmy spadla z 3,8 miliardy na 700 milionů dolarů. Ellison se toho nezalekl. Skutečnost, že již dva roky poté byl Oracle opět v plusu a zisky začaly narůstat, bylo další ukázkou jeho manažerského umění. Hovořilo se o zázraku. Jak jej dosáhl? Stanovil si jasnou koncepci, zahrnující tři teoretické teze: je třeba podstatně zesílit využívání internetu, integrovat a urychlit byznys procesy a transparentněji vytvářet hodnoty pro zákazníky. Leckomu tato slova mohou znít jako fráze, ale rychlost a efektivita, se kterou Ellison dokázal svou koncepci uvést v život, mu zajistily respekt a uznání. Během dvou let stihl udělat vše, co ostatním trvalo dvojnásobnou dobu. Jen málokterý vrcholný manažer v historii dokázal zvládnout přerod společnosti s takovou silou, efektivitou a účinností, jako se to podařilo právě Ellisonovi.

Nelze opomenout také tvrdé konkurenční boje, jimiž krátce nato Oracle prošel. Na počátku 90. let bojovala společnost o místo na slunci se Sybase, která se technologicky dostala před Oracle. Manažeři Sybase ovšem nedokázali udržet rychlou expanzi a firma nakonec svůj rozmach nedokázala udržet. Následoval ostře sledovaný boj se společností Informix Software. Válka mezi Larrym Ellisonem a Phillipem Whitem, šéfem Informixu, trvala celé tři roky. Informix se svými databázovými technologiemi zdárně expandoval a získal řadu silných klientů (například obchodní řetězec Wal-Mart), ale nakonec konkurenční boj prohrál a společnost v roce 2001 pohltila IBM a jeho produkty byly začleněny do portfolia systémů „Big Blue“.

Rovněž Oracle posiloval akvizicemi, zejména v poslední době, kdy se jeho pozice na trhu podnikových systémů čím dál víc upevňovala. Společnost využila silného postavení, které neohrozilo ani splasknutí „internetové bubliny“ v letech 2000–2001. V té době po dlouhém (a podle pozorovatelů i „krvavém“) zápase akvírovala konkurenční PeopleSoft. Obě firmy se dostaly do ostrého sporu a vzájemně na sebe podaly množství žalob. Oracle nakonec PeopleSoft spolkl i navzdory nadsazené ceně, která činila 10,3 miliardy dolarů. „Máme v úmyslu zdokonalit aplikace PeopleSoft 8 a vyvinout PeopleSoft 9,“ uklidnil po koupi Ellison zákazníky PeopleSoftu na konferenci Oracle OpenWorld, „Máme v úmyslu okamžitě rozšířit a zlepšit podporu současných zákazníků aplikací J. D. Edwards a PeopleSoft po celém světě.“

V posledních letech uskutečnil Oracle řadu dalších akvizic: pohltil například i-flex Solutions (900 milionů dolarů), Siebel Systems (5,9 miliardy dolarů) či v minulém roce Hyperion Solutions, předního globálního poskytovatele softwarových řešení pro řízení výkonu (3,3 miliardy dolarů).

ORACLE JE BUDUCNOST

Ellison během svého působení v Oraclu předvedl mnohokrát manažerské dovednosti a předvídavost. Díky tomu je právem považován za vedoucí postavu v oblasti informačních technologií a podnikání. Zatímco před třiceti lety se musela malá firma Software Development Laboratories spokojit jen s několika zákazníky, dnes na softwaru Oracle úspěšně provozují terabajtové datové sklady tisíce firem a státních institucí po celém světě.

„Oracle už dávno předstihl IBM a stal se největší databázovou společností světa,“ prohlásil Larry Ellison na podzim minulého roku, a jak je u něj zvykem, sebevědomě dodal: „Pokud budeme nadále rozvíjet náš byznys v oblasti middlewaru stejným tempem, do konce roku 2007 vyzveme IBM k souboji o prvenství na trhu middlewaru.“

Jeho slova nebyla jen siláckým plácnutím do větru, ale opírala se o skvělé výsledky prvního čtvrtletí fiskálního roku 2008, kdy se společnosti Oracle Corporation podařilo zvýšit čtvrtletní čistý zisk o 25 % na 840 milionů dolarů. Dosáhla navíc 35% nárůstu tržeb z nových licencí na software, což znamená nejsilnější čtvrtletní růst za posledních deset let. Nová zlatá léta pro Oracle? Ellison o tom nepochybuje, o čemž svědčí jeho slova: „IBM je minulost, Microsoft současnost a Oracle budoucnost.“ Uvidíme, zda mu dá budoucnost za pravdu.








Komentáře