Historie Sun Microsystems

Historie Sun Microsystems


Od svého vzniku prosazuje společnost Sun Microsystems Inc. vizi "Síť je počítačem", jejíž naplnění ji vyneslo na samotnou špičku mezi poskytovateli výkonného hardwaru, softwaru a služeb pro provoz internetu a umožnilo firmám po celém světě rozšířit rozsah podnikání. Technologie vyvinuté v Sunu se staly samozřejmou součástí internetu, využívají se v takřka čtyřech miliardách mobilních telefonů stejně jako v nejvýkonnějších superpočítačích či v největších datových skladech na světě.

Společnosti Sun Microsystem a Sybase přednedávnem oznámily, že pokořily hranici jednoho bilionu databázových záznamů a vytvořily největší datový sklad na světě. Co to znamená? Obří digitální sklad je díky pokročilým technologiích, sestávajících ze serverů Sun Fire a úložných subsystémů Sun StoreEdge, schopen nést dostatek dat na to, aby bylo možné uložit historii všech obchodů na celosvětových burzovních trzích nebo zaznamenat veškeré transakce všech platebních karet na světě za posledních sedm let. Není pochyb o tom, že zvětšující se datové sklady se stávají pro společnosti čím dál důležitějšími. Mohou v nich nejen uchovávat stále rostoucí objemy dat, ale i záznamy o jejich zpracování, a provádět jejich správu. Sun Microsystems současně oznámil, že společně se Sybase získal významné zákazníky, jako jsou American Airlines, Bank of Montreal, Nielsen Media Research, Télefonica, Samsung Card, LG Card a federální ministerstvo dopravy USA.

SÍŤ JE POČÍTAČEM

Sun Microsystems založili v roce 1982 čtyři mladíci, jejichž osud spojilo doktorandské studium na Stanfordově univerzitě v Palo Altu. Prozrazuje to ostatně i slovo Sun v názvu společnosti, které je zkratkou projektu označovaného jako Stanford University Network. Na návrhu první unixové pracovní stanice tohoto projektu pracoval Andy Bechtolsheim, jenž na Stanfordu studoval postgraduálně počítačovou vědu. Ten si uvědomil, že řešení, které se zrodilo v akademickém světě, by se mohlo dále rozvíjet a využívat i v komerční sféře. Pro svou koncepci brzy získal tři společníky, jimiž byli Vinod Khosla, Scott McNealy a Bill Joy.

Společnost se zrodila z jednoduché myšlenky, že počítačové sítě jsou víc než prostý součet jejich částí. Svou vizi zakladatelé Sunu vyjádřili ve známém sloganu: "The Network Is The Computer" (Síť je počítačem). V době, kdy ještě neexistoval World Wide Web, byli totiž přesvědčeni, že komunikace a přístup k informacím nemohou být omezovány překážkami, které vytvářejí softwarové a hardwarové architektury vlastněné jednotlivými producenty. Za zmínku stojí, že autorem známého loga Sun Microsystems není profesionální designér, jak je tomu u jiných velkých firem, nýbrž Vaughan Pratt, profesor počítačové vědy ze Stanfordu.

Následujícího roku podepsala nově vzniklá firma první velký kontrakt na dodávku unixových serverů pro Computervision. Sun tak získal prostředky, které mohl investovat do vývoje. To se mu vyplatilo. V roce 1987, pouhých pět let od založení, se Sun díky vývoji a zavádění nejnovějších technologií dostal na první místo v prodeji pracovních stanic. Ještě před koncem 80. let společnost představila systém SPARCstation 1, první model typu "krabice na pizzu". Toto označení si pracovní stanice získala proto, že její součásti byly tak hustě napěchovány, že se vešly do skříňky o rozměrech papírové krabice na pizzu. Partnerství Sunu s firmami Informix, Ingres, Oracle a Sybase pak vytvořilo předpoklady k tomu, aby se produkty Sunu staly nejvýznamnější databázovou platformou.

Systém SPARCstation 10, uvedený na trh o tři roky později, byl prvním multiprocesorovým počítačem tohoto typu. Na počátku 90. let se tak Sun dostal na první místo i ve výkonnosti stolních počítačů. V roce 1994 společnost oznámila, že krátce po dvanácti letech své existence dosáhla zásadního milníku - prodala jeden milion systémů, v témž roce byl Sun poprvé zařazen do žebříčku Fortune 500. O rok později se na plátna kin dostal film Příběh hraček (Toy Story), první animovaný film, který byl kompletně vytvořen na počítačích, přesněji na více než sto systémech značky Sun.

Společnost i přes řadu problémů, s nimiž se musela vyrovnávat v první polovině tohoto desetiletí, neopouští pozici lídra v serverových technologiích. Sun Fire T2000, představený na konci roku 2005, získal ocenění Technology of the Year Awards, vyhlašované časopisem InfoWorld. Toto ocenění získávají nejvýznamnější technologie uplynulého roku, které mohou mít potenciálně největší dopad na podnikové strategie IT. Sun Fire T2000 byl prvním serverem, který byl od základu navržen pro internetové pracovní úlohy a pro provoz současných i budoucích webových aplikací a distribuovaných databází. Systémy Sun Fire T2000 postavené na procesoru UltraSPARC T1 9,6 GHz s kódovým označením Niagara dosáhly osmi světových rekordů v typových úlohách a určily nový průmyslový standard výkonnosti, energetické a prostorové efektivity s polovičními nároky na napájení oproti konkurenčním systémům. Procesor UltraSPARC T1, označovaný jako první "ekologický procesor", navíc může díky svému výkonu podle provedených výzkumů zredukovat počet všech webových serverů na světě na polovinu, což by mělo stejný vliv na snížení emisí oxidu uhličitého jako vysazení 400 tisíc hektarů lesa.

ŠÁLEK HORKÉ KÁVY

Sun Microsystems byl ovšem od počátku existence společností, která nabízí komplexní síťová řešení, tedy i softwarové produkty. Společně s IBM, Hewlett-Packard a dalšími firmami se například na konci 80. let podílel na sjednocení systémového softwaru Unix. Nicméně již v roce 1984 spatřila ve vývojovém středisku Sunu světlo světa unixová technologie NFS (Network File System), která se díky bezplatné licenci stala standardem pro sdílení souborů v síti. V praxi si klient mohl poprvé prostřednictvím NFS jednoduše připojit disk ze vzdáleného serveru a pracovat s ním jako s lokálním (v prostředí Linuxu - založeném na Unixu - se zřejmě jedná o nejpoužívanější protokol pro tyto účely). NFS se několik let dopracovával, ale verze z roku 1989 nesoucí číslo 2 byla plně využitelná; třetí verze, která je k dispozici od roku 1995, přinesla nejen řadu vylepšení týkajících se zlepšení výkonu, ale oficiálně také podporu pro přenosy přes TCP.

Nejznámějším softwarovým produktem Sunu je bezesporu Java, objektově orientovaný programovací jazyk, který vysoko "přerostl svého tvůrce". Java patří k nejpoužívanějším programovacím jazykům na světě. Díky své přenositelnosti je používána pro programy, které mají pracovat na různých systémech, počínaje čipovými kartami (platforma JavaCard) přes mobilní telefony a různá zabudovaná zařízení (platforma Java ME), aplikace pro desktopové počítače (platforma Java SE) až po rozsáhlé distribuované systémy běžící na řadě spolupracujících počítačů rozprostřené po celém světě (platforma Java EE).

Proč vlastně v Sun Microsystems vymýšleli nový programovací jazyk? Podnět k jeho vytvoření dal již v prvních letech existence společnosti spoluzakladatel Sunu Bill Joy. Domníval se, že společnost by měla nabídnout programovací jazyk, který by byl multiplatformní a umožňoval stručný a efektivní zápis programů. Navíc by měl být systémem využitelným i pro domácí spotřebiče. První verze byla pojmenována Oak (Dub). Tým, který tento program vyvinul, dokonce představil i "spotřebič" nazvaný Star 7, který by mohl nový jazyk využívat. Jednalo se o jakousi kombinaci PDA a dálkového ovladače, vybaveného procesorem RISC, dotykovým displejem a umožňujícího práci s aplikacemi v jazyce Oak. Problémem bylo, že v té době nebyl ještě trh na podobná zařízení připraven, Star 7 se proto nikdy nedočkal sériové výroby.

Nový programovací jazyk byl tedy na světě, ale nebylo pro něj uplatnění. Bill Joy navrhl, aby se začal Oak uplatňovat v prostředí internetu. Celosvětová sít se v té době začala exponenciálně rozrůstat a získávala den co den tisíce nových uživatelů. Oak byl prvním řešením jak oživit statické webové stránky. Malý kód, který se interpretoval prostřednictvím webového prohlížeče na straně klienta, byl nazván applet. Připomeňme ještě, že prvním komerčním prohlížečem, který podporoval applety, se stal Netscape Navigator (v roce 1995 jej ještě používalo 80 % uživatelů internetu). Ale podpora spouštění appletů byla postupně dodána do většiny webových prohlížečů, ať již přímo či prostřednictvím takzvaných zásuvných modulů.

Když se v roce 1995 zjistilo, že jeden programovací jazyk nazvaný Oak už existuje, došlo k přejmenování. Programovací jazyk, jehož výhody mu brzy získaly ohromující úspěch, obdržel nový název: Java. Technologie byla poprvé představena na konferenci SunWorld v roce 1995 a byla postupně licencována takovým společnostem, jako jsou například IBM, Microsoft, Symantec, Silicon Graphics, Oracle či Toshiba.

V čem je Java specifická? Patrně nejdůležitější je skutečnost, že tento jazyk je interpretován prostřednictvím "virtuálního stroje" (Java Virtual Machine, JVM), což mu umožňuje nezávislost na konkrétním hardwaru či operačním systému. V současnosti Java není jen pouhým programovacím jazykem, ale celou technologií. Na této platformě byl vytvořen například populární program ICQ, stejně jako síťová řešení největších internetových obchodů eBay a Amazon či aplikace, které najdeme jak v miliardách mobilních telefonů, tak i v desítce superpočítačů, patřících k nejvýkonnějším na světě… přesto však, zdá se, má Java svá hvězdná léta ještě před sebou.

Java je dnes dostatečně vyzrálá na to, aby se stala průmyslovou platformou. Donedávna byl jazyk Java proprietárním standardem společnosti Sun a jeho vývoj byl řízen z Java Community Process. Sun reagoval na výtku, že vyvíjí žádaná programovací rozhraní (API) Javy příliš pomalu a nepřijímá podněty od jiných firem. Přikročil proto v tomto roce k razantnímu řešení: firma se rozhodla poskytovat licence na Javu zdarma a inkasovat autorské honoráře za aplikace.To neznamená nic jiného, než že vývojáři si již dnes mohou bezplatně stáhnout kód Javy, dělat s ním, co chtějí, a neplatit Sunu ani dolar, pokud ovšem nebudou sami inkasovat za aplikace, které v Javě vytvoří a prodají, nebo jej nasadí ve vlastní firmě.

SUN NA VÝSLUNÍ

"Máme za sebou ziskové čtvrtletí, v němž jsme pokračovali v pokroku z provozního, strategického i finančního hlediska. Stále jsme odhodláni dosáhnout ve čtvrtém čtvrtletí minimálně čtyřprocentního provozního zisku," komentoval Jonathan Schwartz, současný prezident a generální ředitel společnosti Sun Microsystems, výsledky třetího čtvrtletí fiskálního roku 2007.

V posledních letech tomu tak nebylo vždy. Počátek 21. století s sebou přinesl "splasknutí internetové bubliny" a akcie i zisky Sunu klesly. Na hospodářských výsledcích v uplynulých letech se pak podepsal zvláště pokles investic u telekomunikačních společností (které přecenily své síly při nákupu drahých licencí na provoz mobilních sítí třetí generace). Kromě těchto událostí, na něž musela firma reagovat, sužovaly Sun i vnitropodnikové problémy, zejména vysoké náklady a přezaměstnanost. Z důvodů opakovaného poklesu zisku rezignoval v minulém roce na post výkonného ředitele Scott McNealy, spoluzakladatel a dlouholetý šéf Sunu. Na jeho místo zvolilo představenstvo zmíněného Jonathana Schwartze, jímž iniciovaná restrukturalizace firmy a stanovení nových cílů se nyní začínají promítat do hospodářských výsledků.

Společnost Sun Microsystems začala na jedné straně nabízet i jednodušší stroje pro běžné zákazníky, na straně druhé se firma začala znovu zaměřovat na produkci superpočítačů. Nedávno představitelé Sunu oznámili, že jejich hardware bude využívat nejvýkonnější superpočítač na světě s názvem Ranger (výkon 504 teraflopů), který má být příští rok uveden do provozu na Texaské univerzitě. Lze si pro IT společnost představit lepší vysvědčení?








Komentáře