Historie Toshiba Corporation - 5

Patří nejen k nejstarším, ale i k nejznámějším japonským firmám. Kdo by neznal notebooky, kancelářskou techniku nebo spotřební elektroniku nesoucí značku Toshiba?

Historie Toshiba Corporation


Poznámka editora: Tento článek je z října 2007, nyní je již soubor DVD vs. Blu-ray rozhodnut, více zde:
http://www.pcw.cz/pcw.nsf/hardware/Toshiba_hodila_rucnik_do_ringu_HD_DVD
http://www.pcw.cz/pcw.nsf/redakcni-blok/Toshiba_bude_spolupracovat_se_Sony

HD DVD versus Blu-ray Disc

V současné době se ve většině zemí přechází na digitální televizní vysílání. S příchodem televizorů schopných zobrazovat obsah s vysokým rozlišením (high-definition, HD) byl nevyhnutelný příchod technologie schopných zaznamenat vysílání v HD kvalitě. Problémem je, že se tato technologie objevila ve dvou konkurenčních řešeních. První je HD DVD, za kterou stojí Toshiba; druhou Blu-ray Disc, kterou prosazuje Sony. Tyto technologie jsou přitom neslučitelné; přehrávače HD DVD nerozeznávají disky Blu--ray a naopak.

Základem obou technologií je modrý laserový paprsek, který má kratší vlnovou délku než červené lasery v nynějších DVD zařízeních. Disky tak mohou ukládat data ve větší hustotě, která je pro obraz s vysokým rozlišením nezbytná. K tomu je zapotřebí mít ale i televizor s HD, aby si divák mohl vychutnat výrazně ostřejší a jasnější obraz.
Souboj HD technologií dnes rozděluje výrobce elektroniky, počítačů a filmové nahrávací společnosti do dvou soupeřících táborů. Za HD DVD Toshiby stojí například Sanyo, Microsoft, Intel nebo Universal Studios, za Blu-ray Panasonic, Philips, Apple Computer, Dell nebo Walt Disney. Neschopnost Toshiby a Sony dohodnout se na jednotném formátu připomíná situaci před 25 lety, kdy proti sobě stály technologie videa VHS a Betamax, a spotřebitele to také nutilo dělit se do dvou táborů. Současný spor má ale navíc historické pozadí, které sice zákazníky nemusí zajímat, ale hraje nemalou roli. Počátky laserově čitelných disků sahají do roku 1969, kdy Philips vyvinul laserově čitelné médium. Z něj se pod velkým vlivem Sony za dalších zhruba deset let vyvinula obdoba dnešního CD - MultiMedia Compact Disc (MMCD). Do hry vstoupila i Toshiba a Super Density Disc (SD) a posléze IBM, které pomohlo zmírnit třenice mezi konkurenčními formáty. Díky tomu v polovině 90. let vznikl dnešní DVD formát. Problémem je, že DVD předcházelo několik rozdílných konkurenčních formátů. Ti, co neuspěli, jak původně předpokládali, začali pracovat na novějších generaci. The Professional Disc for DATA (PDD/ProDATA) se tak stal základem dnešního Blu-ray Disku (Sony), Advanced Optical Disc pro změnu základem HD DVD (Toshiba).

Formát HD DVD byl standardizován organizací DVD Forum. Umí uložit až 15 GB do jedné vrstvy, 30 GB do dvou vrstev. Toshiba má však údajně novou technologii HD DVD disku o kapacitě až 60 GB. HD DVD navíc podporuje technologii iHD, což je standard vyvinutý společně společnostmi Microsoft a Walt Disney Co. Jedná se interaktivní vrstvu v jazyce XML, která je integrována do operačního systému Windows Vista. Tato technologie nabízí u filmů větší interaktivitu, například grafické nabídky mohou být zobrazeny nad spuštěným filmem. Microsoft navíc prodává doplňkovou jednotku HD DVD pro svou hrací konzoli Xbox 360.

Formát Blu-ray dovoluje nahrát 25GB dat na disk. Plány výrobců ovšem počítají s médiem, které nabídne kapacitu 50GB. Jako interaktivní vrstvu používá Blu-ray technologii BDJ založenou na jazyce Java. Podporu Blu-ray samozřejmě umožňuje konzole PlayStation 3.

Oba nové konkurující si formáty mají přitom leccos společného. Například stejný druh 405nm "modrého" laseru. Liší se ale způsobem záznamu a hlavně hustotou uložených informací. Což znamená, že formáty nejsou vzájemně kompatibilní. Liší se i tloušťkou plastu ochraňujícího datovou vrstvu (0,6 mm u HD DVD, 0,1 mm u Blu-ray). Paradoxně právě poslední zmíněný rozdíl je i důvodem vyšší ceny Blu-ray oproti HD-DVD. Pro výrobu Blu-ray bylo totiž nutné vytvořit nová výrobní zařízení. HD-DVD oproti tomu používá stejný systém jako běžné DVD. Disky HD DVD lze snadno vyrábět jako hybridní disky v duálním formátu s obsahem SD (Standard Definition) na jedné straně a obsahem HD na druhé. Zakoupený disk v duálním formátu může uživatel přehrávat na současném přehrávači SD DVD, dokud si nepořídí přehrávač HD DVD. Na druhou stranu menší ochranná vrstva u Blu-ray znamená, že na samotném disku je více prostoru pro další datové vrstvy.

Bitva mezi dvěma technologickými formáty médií s vysokým rozlišením se zdá být podle průzkumových agentur patová a připraví firmy o miliardy dolarů tržeb. Agentura Screen Digest odhaduje, že místo obecně očekávaných 39 miliard dolarů, které by se mohly utržit za novou generaci DVD v USA, Evropě a Japonsku do roku 2010, dosáhnou tyto tržby kvůli válce formátů jen 11 miliard dolarů... Anebo bude všechno jinak a trh opanují hybridní přehrávače, umožňující přehrát oba formáty (tyto mechaniky již vyvinula jihokorejská společnost LG Electronics) , anebo dokonce hybridní formát disku, například nedávno ohlášený Total Hi Def (THD), obsahující údajně na jednom médiu obě technologie, HD DVD a Blu-ray, který hodlá uvést společnost Warner Bros.

Bitva formátů
HD DVD: Toshiba, NEC, Sanyo, Microsoft Corporation, Intel Corporation, Kenwood, Paramount Home Entertainment, New Line Cinema, Warner Home Video a HBO.
Blu-ray Disc: Sony, Panasonic, Philips, Apple Computer, Hitachi, Dell, Sharp Corporation, Sun Microsystems, TDK Corporation, Thomson, Walt Disney Motion Pictures Group, Twentieth Century Fox, Lions Gate Home Entertainment a Warner Bros.
Některé společnosti, např. Hewlett-Packard či LG Electronics, podporují oba formáty.








Komentáře