Norbert Wiener: otec kybernetiky

Před 110 lety, 26. listopadu 1894, se narodil americký matematik a zakladatel kybernetiky Norbert Wiener, jeden z velikánů, kteří nasměrovali lidstvo do informačního věku.

Norbert Wiener: otec kybernetiky


Před 110 lety, 26. listopadu 1894, se narodil americký matematik a zakladatel kybernetiky Norbert Wiener, jeden z velikánů, kteří nasměrovali lidstvo do informačního věku.

Norbert Wiener se narodil v coloradské Columbii v rodině polského emigranta Lea Wienera, profesora slovanských jazyků na Harvardově univerzitě. Jeho dětství a mládí nese všechny atributy života „zázračného dítěte“, byť trpícího silnou krátkozrakostí: vědecké knihy začal číst ve čtyřech letech, v devíti začal studovat střední školu, ve čtrnácti se obdržel první stupeň akademické hodnosti, tedy bakaláře, a v osmnácti byl na Tuftsově koleji Harvardovy univerzity promován na doktora filozofie. S tímto titulem odjíždí díky stipendiu pro mimořádné talenty za oceán, aby pokračoval ve studiu na anglické Cambridge, kde se jeho učitelem stává věhlasný matematik a filozof Bernard Russell. Díky jeho vlivu se Norbert rozhoduje, že se bude věnovat filozofii matematiky.

Aby si rozšířil znalosti matematiky, cestuje do německého Göttingenu, kde navštěvuje přednášky Davida Hilberta, jednoho z nejvýznamnějších matematiků 20. století. V Göttingenu navazuje cenné kontakty, neboť se zde v té době setkaly osobnosti, které v následujících desetiletích promění tvář přírodovědy. Krátce po vypuknutí první světové války se Wiener vrací do Spojených států. O něco později, v roce 1919, začíná působit jako asistent na katedře matematiky Massachusettském technologickém institutu (MIT) v americkém Cambridge, kde zůstává až do konce svého života. Zde se začíná zabývat nejen filozofickými problémy matematiky, ale i jejím vztahem k fyzice a dalším vědeckým oblastem. To jej nakonec přivede k ustanovení nového oboru na pomezí matematiky, fyziky, neurologie a ekonomie, který nazve „kybernetika“ (podle řeckého kybernétés – lodivod či kormidelník).

Cesta ke kybernetice je ale nemálo klikatá. Své místo v ní mají i nevědecké události Weinerova života, například manželství s Němkou žijící v Americe Margaret Engemannovou, učitelkou jazyků, která, máme-li to říci bez obalu, měla lví podíl na tom, že Wiener neskončil v ústavu pro choromyslné. Wienerova nepraktičnost a roztržitost je tučným soustem pro jeho životopisce.
(Martin Ludvík v seriálu „Legendy 20. století“ uvádí tuto úsměvnou příhodu: Weinerovi se měli stěhovat z jednoho konce Cambridge na druhý. Margaret měsíc před stěhováním upozorňuje svého muže, že až půjde z univerzity, nenastoupí do autobusu A, ale do autobusu B. Když se přestěhují, znovu mu to připomíná. Profesor je s tím , zdá se, srozuměn. Když však odchází z fakulty, nastupuje samozřejmě do áčka, dojíždí domů a nachází byt prázdný. Vzpomene si na manželčina slova, vrací se ke škole a nastupuje do správného autobusu, do béčka. Když vystoupí, nové prostředí ho zcela zaskočí. Za žádnou cenu nemůže najít, kde teď bydlí. Bloudí až do setmění. Celý zoufalý nakonec zastavuje kolemjdoucí dívku a ptá se jí, zda náhodou neví, kde tady bydlí Wienerovi. Dívka se usmála a odpověděla: „Ahoj, tati. Pojď, odvedu tě domů.“)

Na začátku 30. let se Wiener s rodinou vrací do Evropy, přesněji řečeno do britské Cambridge. Odtud cestuje po dalších univerzitách. (Setkává se např. s P. Frankem, K. Mengerem, O. Hahnem a K. Gödelem, při zastávce v Praze navštěvuje na lánském zámku i prezidenta T. G. Masaryka, jenž se za svého pobytu v USA často sestával s Wienerovým otcem.) Po návratu do Spojených států se Wiener stává profesorem na MITu a americkým akademikem. Bodem obratu v jeho vědecké práci je rozhodnutí spolupracovat se slavnou katedrou elektrotechniky, což ho mimo jiné inspiruje ke studiu neurofyziologie. Na začátku druhé světové války publikuje první článek o podobnostech činnosti počítacího stroje a nervové soustavy. V té době se také poprvé seznamuje s prototypem elektronického binárního počítače, který jej naprosto fascinuje.

Koncept kybernetiky, který začíná rozpracovávat, naráží zprvu na nepochopení. Matematiky jeho vize nezajímají, technikům se zase zdají jako science fiction. Wiener se ale nevzdává. Stává se vůdčí osobností skupiny neurologů a výpočetních techniků, a když je po přednášce v Paříži v roce 1946 vyzván (jedním ze zakladatelů matematické skupiny Bourbaki), aby své myšlenky shrnul do knihy, okamžitě se toho chopí.
Kniha Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů (Cybernetics: or, Control and Communication in the Animal and the Machine) vyšla v roce 1948 a záhy se stává světovým vědeckým bestsellerem. Wiener v této knize formuloval základní matematické vztahy, které se vyskytují při využívání tzv. „zpětné vazby“ (podle principu zpětné vazby je každý proces řízen rozdílem mezi skutečnou situací v daném okamžiku a situací, do níž se má dostat). Nemenší ohlas provází i jeho druhou knihu Kybernetika a společnost (The Human Use of Human Beings. Cybernetics and Society, 1950), zabývající se nejen kybernetikou, ale zejména sociologií (např. dopadem vzniku robotizovaných technologií na lidskou společnost) a filozofií moderního vědeckého poznání.

Norbert Wiener měl neobyčejně široké pole zájmů. Vedle matematiky, fyziky, neurologie a ekonomie se zabýval literaturou, pod pseudonymem vydal dokonce několik detektivních a sociálněkritických románů. Na začátku 50. let se prohloubila jeho oční nemoc - od té doby psaní rukou či na stroji musely nahradit sekretářky. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu 18. března 1964.



Literatura:
Wiener, N.: Cybernetics: or, Control and Communication in the Animal and the Machine (č. Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů, SNTL, Praha 1960)
Wiener, N.: The Human Use of Human Beings. Cybernetics and Society (č. Kybernetika a společnost, Nakladatelství Československé akademie věd, 1963)

Internetové odkazy:

A Curriculum for Cybernetics and Systems Theory
http://www.well.com/user/abs/curriculum.html

Principia Cybernetica Web
http://pespmc1.vub.ac.be/Default.html

Norbert Wiener and the Social Sciences
http://www.unizar.es/sociocybernetics/chen/pfge10.html

Norbert Wiener related links
http://www.angelfire.com/co/1x137/cyber.html

Vesmír – Padesát let kybernetiky
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1920





Komentáře