Přehled IT oborů na státních vysokých školách

Přes velký zájem studentů o čistě informatické studijní obory či obory kombinované je IT odborníků na českém trhu stále nedostatek. Přestože ze škol vychází relativně velký počet absolventů studijních oborů zaměřených na IT, jen část jich reálně nastupuje do praxe. Velká část nově nabíraných IT pracovníků pak naopak přechází z jiných oborů.

Přehled IT oborů na státních vysokých školách


Přes velký zájem studentů o čistě informatické studijní obory či obory kombinované je IT odborníků na českém trhu stále nedostatek. Přestože ze škol vychází relativně velký počet absolventů studijních oborů zaměřených na IT, jen část jich reálně nastupuje do praxe. Velká část nově nabíraných IT pracovníků pak naopak přechází z jiných oborů.

(Poznámka: Jedná se o článek překlopený z BW 1/2008, některé skutečnosti mohou být nyní již odlišné.)

Podle studie konkurenceschopnosti absolventů IT oborů VŠ a VOŠ, kterou provedla sdružení ČSSI, SPIS a Cacio spolu s FIS VŠE, ukončilo IT studijní obory v roce 2006 celkem 3 900 absolventů bakalářského a magisterského studia, do praxe jich ale nastoupilo pouze cca 2 200. Zájemců o studium je přitom i nadále dost (celkový počet studentů v oborech IT nadále roste), problémem tak je patrně spíše skladba a vlastní kvalita daných studijních oborů na některých českých vysokých školách.

Nemáme ambice ani prostředky k vyhodnocování kvality absolventů jednotlivých studijních oborů zaměřených na IT na různých VŠ a VOŠ – o to se ostatně pokusila výše zmíněná studie, podrobné výsledky byly však bohužel publikovány pouze v případě FIS VŠE. Naším cílem bylo prozkoumat a vyhodnotit nabídky vyučovaných informatických oborů na našich vysokých školách z hlediska studijních programů a strukturovat informace tak, aby byly primárně použitelné pro uchazeče o bakalářské či navazující magisterské studium – ať už jste to vy, vaši případní zaměstnanci (to u dálkových a kombinovaných forem studia) nebo potomci. Zahrnuli jsme také informace dostupnosti postgraduálních a doktorandských studijních programů. Naše hodnocení se tedy vztahuje na relevanci nabízených studijních oborů a programů k různým oblastem IT, nikoliv na vlastní kvalitu výuky. Jistým doplňkovým vodítkem ale může být studie „Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006“ kterou vypracovalo středisko vzdělávací politiky PF UK. V rámci přehledu jsme se zaměřili na školy veřejné čili státní, kde se neplatí školné (což ale nemusí být jednoznačně výhoda). Vzhledem k rozsahu tématu zpracujeme přehled soukromých vysokých škol a dalších vzdělávacích či certifikačních institucí v budoucnu samostatně.

Dobrou zprávou je, že kapacity informatických předmětů jsou dostatečné a na velké množství škol je proto možné se dostat bez přijímacího řízení. Zřejmě to souvisí s tím, že populačně silné ročníky už vysokoškolským studiem prošly, takže se nyní školy snaží volná místa zaplnit. Je překvapující množství škol, kam je možno se ke studiu informatiky dostat jen na základě dobrého průměru ze střední školy, slavná Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy dokonce tento rok přijímá bez zkoušení a bez zkoumání studijních výsledků. Tomu odpovídá i to, že většina škol umožňuje podat přihlášky i do druhého kola přijímacího řízení.

Uvádíme data uzávěrek pro příjem přihlášek do prvního kola přijímacích zkoušek, školy otevírají i kolo druhé, mezní datum pro něj bývá většinou koncem srpna.

Při výběru oboru je nutno se mít na pozoru, protože jsou školy nabízející obory, které se zdánlivě zaměřují na IT a komunikace, přitom při bližším pohledu tomu tak není. Odstrašujícím příkladem budiž obor Informatika v programu Systémové inženýrství a informatika, což je něco vypisovaného na více školách a neznalého uchazeče o studium by mohlo napadnout, že je to v zásadě informatika tak, jak si ji většina lidí představí – počítače a programování. Ale ouha, je to spíše mix toho, co se na dané škole bere jako základ, plus nějaká povrchní ekonomika a někde bokem trocha informatické teorie. „Dobrým“ příkladem je Česká zemědělská univerzita v Praze a její Provozně ekonomická fakulta, která přesně tohle nabízí. Již letmý pohled na studijní program ukáže, že informatické předměty jsou v naprosté menšině a spíše povrchního charakteru, naopak takový neopatrný informatiky chtivý student by narazil na předměty Chov zvířat či Ekonomika agrárního sektoru. V tomto případě se nemůžeme zbavit pocitu, že jde o snahu se svézt na popularitě a potřebnosti znalosti informačních technologií. Dost možná to není ani chyba této jedné školy, ale prostě toho, jak Ministerstvo školství akredituje studijní programy.

Z předchozího plyne, že pokud máte zájem o informatiku, tedy programování, systémovou analýzu, navrhování aplikací, raději se oboru Systémové inženýrství a informatika vyhněte, nepíšeme-li jinak, není to, co zřejmě hledáte.

I obory se stejným označením se školu od školy liší. Často vznikají teprve postupným přetvářením oborů, které byly pro tu kterou školu dříve stěžejní. Je to takový hezký evoluční proces. Nejprve je informatiky málo, potom se postupně přidává na úkor původních předmětů (strojnictví, elektrotechnika, ekonomie…), až nakonec vznikají čisté informační obory, jak si je většinou představujeme. V tomto ohledu jsou velmi daleko například na Vysokém učení technickém v Brně, z menších škol pak kupříkladu na Univerzitě Pardubice.

Stejně se nazývající obory nemusejí na každé škole sestávat ze stejných předmětů, dobře je to vidět na studiu „Aplikované informatiky“, kterou nabízí řada škol, ale nabídka jednotlivých předmětů se liší, zvláště markantní je to ve skladbě volitelných předmětů, pozorně si proto vždy přečtěte nejen obecnou charakteristiku studia, ale nejlépe i popis konkrétních předmětů (někdy ovšem může být problém se k němu vůbec v on-line bludišti proklikat).

V tomto článku uvádíme výčet informatických oborů, jejich základní charakteristiky, podmínky pro přijetí a některé další informace. Co se hlavní náplně studia týká, tak platí, že všude se vyučuje matematika, proto ani není zařazována do výčtu.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE, FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze nabízí velké množství IT oborů ve formě prezenčního i kombinovaného (distančního) bakalářského studia, je proto jednou z prvních škol, na které zájemce o studium IT pomyslí. Plán Výpočetní technika v programu Elektrotechnika a informatika je zaměřen na technický základ výpočetní techniky, naproti tomu studijní obory v programu Softwarové technologie a management jsou více orientovány na vývoj a aplikaci programového vybavení.

Zřejmě nebližší klasickému „programování” je obor Softwarové inženýrství, který potěší nejednoho programovánímilovného studenta, nejvíce teoretický pak Inteligentní systémy, který je k dispozici jen prezenčně. Zájemci o webové prezentace a multimédia by se měli zastavit u oboru Web a multimédia, výrazně na podnikovou i teoretickou ekonomii se potom soustředí Manažerská informatika.

Obory v tomto studijním programu jsou pojímány jako ucelené části, kdy by měl být absolvent již schopen se uplatnit v praxi. S tím souvisí, že FEL ČVUT k nim nenabízí odpovídající navazující magisterské studijní programy. IT navazující studium je jen ve studijním programu Elektrotechnika a informatika, a to obor Výpočetní technika, který se dělí na pět studijních plánů – Počítačová grafika, Počítačové sítě a internet, Projektování číslicových systémů, Softwarové inženýrství, Systémové programování. Z těch si student vybírá jeden. Pro prezenční studium je navíc k dispozici program Computer Science and Engineering, který je celý vyučován anglicky.

Fakulta samozřejmě nabízí možnost postgraduálního studia (PhD.), a to prezenčně i kombinovaně, výpočetní techniku řeší obor Informatika a výpočetní technika. Podmínky takového studia jsou však už záležitosti individuální dohody.

Přijímací řízení na všechny uvedené bakalářské obory se koná z matematiky, při dobrém průměru známek z fyziky a matematiky ze střední školy je možné přijmout uchazeče bez nutnosti vykonání zkoušky. Uzávěrka podávání přihlášek je 31. března 2008.

Stejný termín platí i pro přihlášky na magisterský studijní program, podmínky se však liší dle oboru, zkouška může být ústní či písemná, za určitých podmínek (průměr do 2,0 na předchozím příbuzném bakalářském studiu) je možné zkoušku prominout.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE, TECHNICKÁ FAKULTA

Jak bylo řečeno v úvodu, jsme toho názoru, že pokud chcete informatiku, vyhněte se oboru Informatika na Fakultě provozně-ekonomické. Lepší volbou na ČZU je obor Informační a řídicí technika v agropotravinářském komplexu, který nabízí Fakulta technická. Součástí studia je podnikové hospodářství a kupříkladu základy strojnictví, ale velký prostor je věnován řádné informatice, programování, databázím atd.

Univerzita nabízí bakalářské, magisterské i doktorské studium informatiky. (V BW 1/2008 bylo mylně uvedeno, že ČZU nenabízí navazují magisterské ani doktorské studium informatiky, za což se omlouváme.)

MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA INFORMATIKY

Brněnská Masarykova univerzita má velmi široký výběr informatických oborů. Nenechejte se ovšem zmást jejich množstvím, všechny obory mají do značné míry podobný povinný základ, ve kterém jsou silně zastoupeny teoretické předměty – matematika, matematická analýza, principy programování, jak už je nakonec u bakalářského studia zvykem. Větší množství oborů vzniklo jako výsledek rigidity v nabídce volitelných předmětů, co si jinde mohou studenti volit, zde je odlišeno růzností povinných předmětů v jednotlivých oborech a zastoupení povinných kurzů je tady skutečně výrazné.

Praktického programování a práce s konkrétními programy není tolik, kolik by si pravděpodobně sami studenti přáli. Například obor Počítačová grafika a zpracování obrazu by mohl v zájemci o grafiku, kresbu či animaci vyvolat zklamání. Neunikne řadě více či méně teoretických předmětů, samotné praktické grafiky si příliš neužije.

Obor Aplikovaná informatika je velmi podobný oborům z programu Informatika, jen s tím rozdílem, že je v něm větší zastoupení povinných předmětů. Je otázkou, proč se vlastně vyučují na stejné škole dva takto podobné obory. Obor Bioinformatika vznikl jako reakce na nutnost poskytovat odborníky pro moderní biotechnologický průmysl, bere tedy informatický základ stejně jako ostatní obory, přidává k nim bioinformatiku, počítačovou chemii a další.

Přijímací testy na bakalářské obory jsou ze všeobecných studijních předpokladů, při zvláště dobrém výsledku uchazeče v Národní srovnávací zkoušce je možné přijímací zkoušku prominout. Podobný postup je možné i při výborných výsledcích v jiných zkouškách (matematická olympiáda a další).

Magisterské studijní obory jsou, jak již z jejich názvů plyne, koncipovány jako navazující pro bakalářské, primárně jsou také určeny absolventům bakalářského studia na Fakultě informatiky MU a přijímací zkoušky vycházejí ze znalostí potřebných pro složení státní závěrečné zkoušky v bakalářských oborech.Zájemci mohou studovat i v rámci odpovídajícího doktorandského studia.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Ostravská univerzita nabízí studium všeobecné informatiky a to buď v oboru Informatika či Aplikovaná informatika. Naštěstí v tomto ohledu skutečně názvy oborů vypovídají o obsahu. První obor, Informatika, je více teoretický, zatímco druhý praktický, pokud se tedy chcete dozvědět co nejvíce praktického z programování a správy sítí, lze Aplikovanou informatiku doporučit.

Pro náročné a k matematické analýze inklinující studenty se nabízí navazující magisterský program Matematická informatika, kdo se zajímá více o analýzu a navrhování informačních systémů, může využít stejnojmenný obor.

Informatiku je možné studovat i dvouoborově, tedy v kombinaci s biologií, chemií, fyzikou či geografií. Přijímací řízení se skládá ze všeobecných studijních předpokladů pro bakalářský stupeň a informatiky pro navazující magisterské studium. Za určitých podmínek je možné přijímací zkoušky pro navazující stupeň prominout. Po absolvování druhého stupně studia se studentům nabízí možnost pokračovat v doktorandském studiu v rámci oboru Informační systémy, a to prezenčně i distančně.

SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ, FILOZOFICKO-PŘÍRODOVĚDNÁ FAKULTA

Slezská univerzita v Opavě má bakalářské, magisterské i doktorandské studium informatiky, a to v rámci své všestranné Filozoficko-přírodovědné fakulty.

Jakkoli by se někdo z velkoměsta mohl dívat na „provinční univerzitu“ svrchu, studium informatiky by mohlo nejednoho zájemce potěšit. Ačkoli i zde trpí poměrně velkým podílem teoretických předmětů, již na první pohled je patrné i výrazné zastoupení jasně informatických témat – databáze, informační systémy, tvorba webových stránek. Jde tedy o všeobecné informatické studium bez konkrétního výrazného zaměření. V tomto duchu pokračuje i navazující magisterský program.

Přijímací zkouška na bakalářský stupeň je z informatiky a matematiky, prominuté mohou být, pokud měl uchazeč na střední škole za první tři ročníky průměr do 1,70.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI, FAKULTA MECHATRONIKY A MEZIOBOROVÝCH INŽENÝRSKÝCH STUDIÍ

Technická univerzita v Liberci nabízí obory, které rozhodně nelze hodnotit jako čistě informatické. Elektronické informační a řídicí systémy jsou v zásadě elektrotechnikou s přídavkem programování a Informatika a logistika je elektrotechnika, ekonomie, programování a sítě. Nicméně pokud chcete studovat v Liberci, toto je IT nejbližší. Navazující magisterský obor Informační technologie je na tom podobně, tedy syntéza elektrotechniky a programování.

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU

Univerzita v Hradci Králové má ve výuce informačních technologií výbornou pověst, pramenící mj. z dlouhodobé orientace na tuto oblast. Nabízí standardní obor Aplikovaná informatika. Významnou roli v něm hrají skutečně informatické předměty, bohatá je i nabídka volitelných informatických témat.

Fakulta má i stejnojmenný magisterský navazující stupeň studia, primárně určený absolventům zdejšího bakalářského studia. Při dobrém průměru mohou tito (i jiní) nastoupit bez přijímacích zkoušek. Náplň studia obsahově navazuje na základní stupeň.

Navazující magisterské studium Informační management je zařazeno do programu Systémové inženýrství a informatika, a jak bylo napsáno v úvodu, jde především o ekonomický obor, ačkoli i zde jsou některé informatické předměty, zejména mezi volitelnými.

V nabídce školy je dnes něco již poněkud neobvyklého a nenabízeného – pětileté magisterské studium Informační management. To v zásadě spojuje předměty aplikované informatiky a informačního managementu z navazujícího dvouletého studia, vzniká tak mix IT a ekonomie, kde má naštěstí IT své silné zastoupení.

Nabízeno je samozřejmě i doktorandské studium.

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ ÚSTÍ NAD LABEM, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. P. v Ústí nad Labem otevírá studium informačních systémů a je možné ho navštěvovat buď přímo v Ústí, nebo v Litvínově.

Bakalářské studium informačních systémů má za cíl připravit především systémové analytiky a návrháře se základy algoritmizace, programování databází a webových aplikací. Naneštěstí se nepodařilo zjistit, z čeho se skládají přijímací zkoušky, nicméně pravděpodobně je možné se při dobrém průměru dostat na školu bez nich. Je na místě upozornit, že škola nenabízí odpovídající navazující magisterské studium v oboru.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, FAKULTA MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍ

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze představuje mezi informatiky pojem a je to jedna z prvních institucí, na které člověk pomyslí, když se řekne „studium informatiky“.

V tomto smyslu se zdá být překvapující, že MFF zrušila (!) přijímací řízení pro bakalářské studium informatiky pro akademický rok 2008/2009. Dost to zavání snahou nabrat co nejvíce žáků, poté většinu z nich opět nechat odejít pro přílišnou náročnost studia (lidově řečeno „vyhodit“), tedy postup, pro jaký jsou známy spíše VŠCHT a ČVUT. Každopádně kdo má zájem, může slavit – tento rok je to bez přijímaček.

Kdo chce studovat informatiku, programování, správu sítí, pro toho je MFF zemí zaslíbenou. Přežijete-li první ročník a jeho nástrahy v podobě matematiky a matematické analýzy, budete si studium zde pochvalovat. Je to programování, a to teorie i praxe, správa systémů, databáze, do jisté míry i grafika.

Navazující magisterské studium informatiky je určeno pro zájemce, kteří se chtějí naučit více včetně více teorie, kteří se chtějí specializovat, protože se dělí na pět studijních oborů, a kteří nebyli během bakalářského studia či těsně po něm nalákáni k dobře placené práci. Rozsah studia v magisterském programu se skládá do značné míry z volitelných předmětů, které však pro jednotlivé obory rozhodně nejsou stejné. Pro zájemce o čistě či převážně akademickou dráhu nabízí MFF široké možnosti v rámci doktorandského studia.

Zkoušky na navazující magisterské studium je možné prominout při úspěšném ukončení příbuzného bakalářského oboru, jinak se konají z informatiky.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Univerzita Palackého v Olomouci má dobře zavedenou Přírodovědeckou fakultu, která nabízí hodně studijních oborů s poměrně velkou kapacitou a mezi nimi i studium informatiky v oborech Informatika a Aplikovaná informatika.

Na studiu informatiky v Olomouci upoutá, že je v něm velmi výrazný podíl povinných předmětů proti volitelným, v tomto patří zřejmě k těm nevýraznějším. Oba studijní obory jsou si dosti podobné, Informatika by měla být více teoreticky zaměřená, poskytovat do značné míry základ pro pokračování v navazujícím magisterském studiu, má větší podíl matematických předmětů, matematické analýzy, dokonce je zařazena i geometrie. Na to by si měli dát pozor ti, kteří chtějí co nejdříve praktické znalosti. V oboru Aplikovaná informatika jsou mnohé teoretické předměty nahrazeny praxí v podobě softwarové laboratoře.

V navazujícím magisterském oboru Informatika je naštěstí již zastoupení volitelných předmětů mnohem vyšší. V souladu s charakterem studia čeká studenta hodně teorie, ale má velký výběr z řady volitelných předmětů, například distribuované systémy, grafické systémy a další.

Univerzita nemá otevřené informatické doktorandské studium.

UNIVERZITA PARDUBICE, ÚSTAV ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY

Výuku informatiky na Univerzitě Pardubice má na starosti hlavně Ústav elektotechniky a informatiky. Zdejší obor Informační technologie je již na první pohled sympatický, protože po obligátních „otravnostech“ prvního ročníku, ve formě matematiky, ekonomie, práva a základů informačních technologií, se již ve druhém ročníku dostane k programování, počítačovým sítím, grafice, samozřejmě to stále doprovázejí i cizí jazyky a statistika. Na tento obor navazuje stejnojmenné magisterské studium, kde student dále rozvíjí své znalosti v tomto oboru.

Postgraduální studium informatiky škola nenabízí, alespoň zatím.

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ, FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY

Zlínská Univerzita Tomáše Bati nabízí široké možnosti studia informatiky v rámci bakalářského, magisterského i doktorského studia, má pro to rovnou samostatnou fakultu.

Navzdory svému názvu je ale většina studijních oborů fakulty technologicko-výrobního rázu, na to je třeba si dát pozor. Například obor Automatické řízení a informatika – jeho hlavní zaměření je matematika, fyzika, elektrotechnika a ekonomie, informatika v tomto studiu zabírá podružnou roli. Podobně je na tom obor Bezpečnostní technologie, systémy a management.

Jako jediný „čistý“ IT obor se jeví Informační technologie, který je možné studovat ve Zlíně i Přerově. I když i v něm se učí technické kreslení, mikro- a makroekonomie, fyzika, elektronika (prazvláštní to mix, ekonomie a elektronika), je v něm největší šance dostat se k programování, databázím a sítím. Tedy pokud přežijete nástrahy prvního ročníku, které vypadají skutečně velmi „šťavnatě“.

Námi v tabulce uváděné obory z navazujícího studia jsou naštěstí z hlediska IT již lepší, není v nich takové zastoupení neinformatických předmětů. Magisterské Informační technologie navazují obsahově na bakalářský obor, Počítačové a komunikační systémy jsou prvnímu dosti podobné, jen s větším zastoupením předmětů o datové a mobilní komunikaci.

Přijímací řízení na bakalářské obory je z matematiky, ovšem při dobrém průměru možno i bez zkoušek. Na magisterský stupeň se přijímá bez zkoušek, pokud student dosáhl v příbuzném bakalářském studiu průměr do 2,0, jinak jeho žádost posuzuje komise.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY

Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě zajišťuje bakalářské, magisterské i postgraduální studium informatiky.

Bakalářský program Informační a komunikační technologie se dělí na čtyři obory, předměty prvního ročníku jsou však pro všechny čtyři stejné. Podobně jako v Pardubicích i zdejší obory jsou již na první pohled velmi „informatické“, například hned v prvním semestru mají studenti úvod do programování v jazyce Java. Při volbě patřičného oboru je pak mohou naprosto minout předměty, které by raději vynechali (pro někoho to může být fyzika, pro jiného elektrotechnika). Ve vyšších ročnících společných předmětů ubývá, ale stále k nim patří například počítačové sítě.

Magisterské obory jsou stejnojmenné a velmi silně navazují na bakalářský základ, jak uvádí přehledně tabulka. Komu by bylo magisterské studium málo, může pokračovat v doktorském, i zde je nabídka dostatečná.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ, FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY

Je dobré říci, že studium na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické není primárně zaměřeno na programování, nicméně v rámci volitelných předmětů si ho vybrat můžete. Zdejší obory učí tolik žádané odborníky v oblasti analýzy a navrhování informačních systémů a řízení informatických projektů. Základem je ovšem stále ekonomie, tedy jak ekonomická teorie, tak management, marketing a samozřejmě výuka dvou světových jazyků.

Navazující magisterské obory jsou již méně prostoupeny ekonomickou teorií a více se zaměřují na informatiku, respektive manažerskou informatiku, analýzu, správu a vývoj informačních systémů. Informační management se zaciluje na obecnou práci s informatikou v rámci společností, Informační systémy a technologie pak na řízení, správu a vývoj informačních systémů. Kognitivní informatika oslovuje zájemce o hlubší principy informatiky, o kognitivní vědy, logiku a filozofii informací, znalostní technologie nabízejí možnost se blíže seznámit se systémy pro uchování a zpracování informací, jejich získávání a třídění.

Přijímací řízení je z matematiky a angličtiny, ale jak klesá počet uchazečů na všech školách, i Fakulta informatiky a statistiky přikročila k tomu, že studenti s dobrými studijními výsledky ze střední školy mohou být přijati beze zkoušky. Na navazující magisterské studium je nutné složit zkoušku z teorie informačních systémů.

VŠE nabízí široké možnosti pokračování ve studiu na doktorském stupni.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ, FAKULTA PODNIKATELSKÁ

Vysoké učení technické v Brně je další ze škol disponujících bohatou nabídkou možností studia informatiky. Primárně se jím zabývá Fakulta informačních technologií, ale jeden zajímavý obor nabízí i Fakulta podnikatelská.

Jde o Manažerskou informatiku, přičemž slovo „informatika“ v něm obsahově převažuje. Z ekonomie se bere mikro- a makroekonomie, základy účetnictví a podobně, nicméně to vše je postupně rozloženo do všech ročníků, takže i pokud zrovna student o ekonomii zájem nejeví, dokáže to bez úhony přežít. Obor neobsahuje programování a je zaměřen prakticky, na zvládání aplikací, databází, práci s informačními systémy, také k němu není připraven přímo odpovídající navazující magisterský stupeň, nicméně lze předpokládat, že si absolvent tohoto oboru může následně vybrat mezi informatickými či ekonomickými obory na stejné i jiných univerzitách a vysokých školách.

Obor Informační technologie je nosným informatickým studiem na VUT a je také jediným takovým bakalářským oborem na fakultě, což rozhodně považuji za plus, protože to nemate uživatele o studium tak, jak je tomu například u – také brněnské – Masarykovy univerzity. Kdo se chce specializovat, má široké možnosti v rámci volitelných předmětů a následně v navazujícím magisterském studiu informatiky.

Informatika se probírá hezky od základů, tedy začíná se hnedle asemblery, v prvním ročníku je i fyzika, operační systémy, základy programování, ve vyšších semestrech rychle „neinformatické“ předměty odpadají (jsou součástí volitelných kurzů), nastupují databáze, programování v C a Javě, umělá inteligence, grafika. Celkově lze tento obor doporučit těm, co se chtějí co nejrychleji dostat k praktickému programování. Kdo by se rád vzdělával i v jiných oblastech, může si vybrat z široké nabídky volitelných kurzů, kde nechybějí světové jazyky (včetně například ruštiny, španělštiny), ekonomie, elektrotechnika.

Magisterské studium v programu Informační technologie se dělí na čtyři obory, ty ovšem mají stejný základ informatických předmětů.

Studenti mohou své znalosti dále rozvíjet v rámci propracovaného doktorského studia.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

Západočeská univerzita v Plzni nabízí studium informatiky formálně na dvou fakultách – aplikovaných věd a na ekonomické. Obor Informační management na druhé zmíněné je svou náplní převážně ekonomický a informatické předměty jsou tam zastoupeny poměrně málo.

Fakulta aplikovaných věd organizuje studium informatiky v rámci programů Aplikované vědy a informatika a Inženýrská informatika. Bez ohledu na obor je všem společný fakultní základ sestávající ze základů programování, modelování, algebry, fyziky aj. Kybernetika a řídicí technika se dále zabývá řídicími systémy, jejich analýzou, optimalizací, lineárními systémy, modelováním, umělou inteligencí aj.

Obor Informatika v programu Inženýrská informatika je vhodný pro zájemce o aplikační programování, správu sítí, prostě o aplikované IT. Obor Výpočetní technika je více zaměřen na hardwarové a elektrotechnické základy počítačů, sítí a komunikace.

Navazující magisterské studium umožňuje se dále specializovat, v rámci oboru Kybernetika a řídicí technika jsou vyučovány specializace Automatické řízení, Informační a řídicí systémy, Umělá inteligence, Biokybernetika a Automatizace a mechatronika. Obecná orientace, tedy i společný základ, je na řídicí a automatizované systémy, jejich navrhování a programování, to směřuje zejména k uplatnění v průmyslových podnicích.

Výuka v rámci programu Inženýrská informatika se specializuje už na úrovni oboru, a to na číslicové systémy, distribuované systémy a počítačové sítě, inteligentní počítačové systémy, počítačovou grafiku a výpočetní systémy a softwarové inženýrství.

Přijímací zkoušky na bakalářský stupeň se skládají z fyziky, matematiky a informatiky, započítávají dva nejlepší výsledky, není nutno absolvovat všechny tři testy. Příjemné je, že při dobrých studijních výsledcích na střední škole či v národních srovnávacích zkouškách je možné přijímací test vynechat.

Škola vypisuje v uvedených oborech i postgraduální studium.

Přehled všech oborů ve formě tabulky naleznete v BW 1/2008.





Komentáře