Snazší cesta k informacím: Co se děje v laboratořích Microsoftu

Divize Microsoft Research, jejíž kořeny sahají do roku 1991, dnes představuje potenciál cca 700 vědců pracujících v pěti laboratořích v Redmondu, San Franciscu, Cambridgi, Pekingu a Silicon Valley. Tito lidé se nezabývají přímo vývojem konkrétních produktů, ale dělají pro Microsoft základní výzkum, mnohdy v oblastech, jejichž bezprostřední využití v komerční sféře není na první pohled patrné. Děje se tak v úzkém kontaktu s okolním vědeckým světem.

Snazší cesta k informacím: Co se děje v laboratořích Microsoftu


Skutečně už jsme se vypořádali s počítačovými technologiemi tím, že umíme obstojně pracovat s dokumenty a vyplňovat tabulky? Je snad na čase skončit s vědou kolem počítačů a začít se věnovat něčemu jinému? Takovéto otázky si kladl viceprezident Microsoftu a šéf výzkumu této společnosti Richard Rashid při své prezentaci před auditoriem na vývojářské konferenci Microsoft PDC v Los Angeles v říjnu loňského roku.
Rashid tak reagoval na vlnu pesimismu a spekulací o tom, že vše skutečně potřebné v IT už bylo objeveno, která ho v poslední době zasahovala z úst novinářů, s nimiž se bavil. Na řadě příkladů doprovázených praktickými ukázkami pocházejícími z laboratoří Microsoftu se proto snažil přesvědčit, že tomu tak není, a ukázat, jaké výzvy stojí nejen před vědci, ale před námi všemi jako uživateli ve vztahu k novým informačním technologiím.

Okno do budoucnosti

Divize Microsoft Research, jejíž kořeny sahají do roku 1991, dnes představuje potenciál cca 700 vědců pracujících v pěti laboratořích v Redmondu, San Franciscu, Cambridgi, Pekingu a Silicon Valley. Tito lidé se nezabývají přímo vývojem konkrétních produktů, ale dělají pro Microsoft základní výzkum, mnohdy v oblastech, jejichž bezprostřední využití v komerční sféře není na první pohled patrné. Děje se tak v úzkém kontaktu s okolním vědeckým světem.
Současné výzkumné projekty pokrývají širokou paletu témat od hledání nových způsobů komunikace s počítačem přes zdokonalování programovacích jazyků a vývojových nástrojů až po praktickou aplikaci sofistikovaných matematických teorií při řešení aktuálních problémů v oblasti zobrazování, ukládání dat nebo bezpečnosti.
Rick Rashid tak mohl v rámci své prezentace na praktických ukázkách předvést efektní vykreslování vodní hladiny včetně realistických odrazů, virtuální hvězdnou oblohu postavenou na 10 terabajtech obrazových dat (http://skyserver.sdss.org) i návrhy nových efektivních přístupů k organizování osobní komunikace prostřednictvím v současnosti dostupných komunikačních prostředků. Celou šíři zkoumané problematiky lze nahlédnout na webových stránkách http://research.microsoft.com.

Z Cambridge do praxe

Laboratoře Microsoft Research v Cambridgi byly založeny v roce 1997. Toto město a jeho okolí tradičně představuje jedno z nejvýznamnějších technologických center v Evropě a díky své atmosféře je často označováno jako „technologický inkubátor“. V bezprostředním kontaktu se slovutnou univerzitou zde působí řada technologických firem a tato úzká spolupráce přináší šťavnaté ovoce oběma stranám.
V lednu letošního roku navštívila Prahu Nataša Milič-Fraylingová, která se v laboratoři Microsoftu v Cambridgi zabývá problematikou optimalizace vyhledávání a práce s informacemi na internetu (a samozřejmě nejen tam). V rámci programu 30. ročníku renomované konference Sofsem zde tato dáma představila koncept práce s informacemi označovaný jako MIDAS (Meta-Information Delivery and Annotation Service, viz na konci článku), který by mohl vést ke zvýšení dynamiky vývoje v oblasti internetové informatiky.
„Současné technologie nabízejí velmi široké možnosti,“ říká Nataša Milič-Fraylingová. „Je však potřeba zpřístupnit je lidem tak, aby jejich používání bylo příjemné, přirozené a efektivní. Proto provádíme řadu výzkumů, které monitorují chování lidí při práci s technikou v běžných situacích a snažíme se navrhnout systémy, které budou vycházet vstříc jejich potřebám.“
První internetový prohlížeč byl vytvořen před deseti lety. Do té doby jsme žili bez internetu, dnes si bez něj naopak náš život neumíme představit. A za dalších deset let si nejspíš nebudeme umět představit, jak jsme mohli žít s takovým internetem, jaký máme dnes. Vývoj jde rychle kupředu často prostřednictvím malých krůčků, které přenášejí výsledky základního vědeckého výzkumu do praxe.
Čerstvým příkladem takového transferu poznatků výzkumníků z Cambridge do komerčního prostředí mohou být nástroje Highlight Viewer a Pop-up Blocker dostupné v nové nástrojové liště Microsoft Exploreru pro vyhledávání prostřednictvím služby MSN (ke stažení na http://toolbar.msn.com). První z nich usnadní orientaci v prohlížených dokumentech tím, že přehledně označí všechny výskyty hledaného výrazu v náhledu na otevřený dokumetnt, druhý dokáže uživatele ochránit před nekontrolovatelnou záplavou oken samovolně vyskakujících na obrazovce při otevírání určitých webových stránek.
„Z každého takového transferu máme ohromnou radost,“ říká Nataša Milič-Fraylingová. „Je skvělé vidět, jak výsledky našeho výzkumu zpříjemňují lidem život. To je jedna z výhod práce v Microsoft Research.“

Metadata a co s nimi

Za projektem MIDAS (Meta-Information Delivery and Annotation Service) stojí myšlenka, že je pro uživatele z mnoha důvodů výhodné, aby klientské aplikace, jejichž prostřednictvím přistupuje k webu, měly k dispozici informace o struktuře a obsahu prohlížených webových stránek. Tyto informace lze sice získat různým způsobem, ale nejefektivnější je jejich pořízení v okamžiku tvorby stránek. V laboratořích Microsoft Research byla proto navržena technologie, která umožňuje automatické generování takových metadat nebo přímo jejich převzetí z autoringových nástrojů.
Na tvorbě metadat se podílejí sofistikované algoritmy syntaktické a sémantické analýzy textu. Samostatným problémem je vzhledem k různorodosti zobrazovacích zařízení používaných pro prohlížení webových stránek analýza layoutu těchto stránek a identifikace jednotlivých logických částí dokumentu, jako jsou tabulky, formuláře apod. Nakonec je potřeba zajistit zmapování vazeb a odkazů mezi stránkami hostitelského webového serveru.
Metadata v databázovém formátu jsou ukládána na dedikovaném serveru, případně spolu s obsahem přímo na příslušném webovém serveru. Z nich jsou pak na vyžádání klientské aplikace na principu webových služeb vytvářeny potřebné pohledy. Tyto informace dokáže SiteExplorer, což je nadstavba webového prohlížeče, zpracovat do interaktivní hierarchické mapy webového serveru, v níž strukturální informace v kombinaci s indexy slouží podpoře vyhledávání a navigace. Počítá se i s dalšími utilitami na straně klienta, schopnými smysluplně využít informace obsažené v metadatech.
Zatím není jasné, kdy, jakým způsobem a zda vůbec se výsledky tohoto projektu dočkají praktického využití. Podobně jako další poznatky z laboratoří Microsoft Research čeká i tento koncept na vhodnou chvíli pro své uplatnění.


Nataša Milič-Fraylingová při své návštěvě Prahy ve společnosti pánů Keplera a Braheho připomíná tradice evropské vědy, na něž navazují výzkumníci z Cambridge





Komentáře