Kontejnery považuje za přínosné naprostá většina tuzemských firem

Využívání kontejnerových technologií v regionu Česka, Slovenska a Polska velmi rychle roste a tento trend by se neměl změnit ani v budoucnu. Jak však ukázal průzkum společnosti IDG Connect, přetrvávají obavy, zejména pokud jde o otázky týkající se zabezpečení dat, přístupu k potřebným dovednostem a účinků na starší systémy.

Kontejnery považuje za přínosné naprostá většina tuzemských firem


Už zhruba dekádu jsou na trhu dostupné virtualizační kontejnery a jejich popularita stále roste. Nabízejí totiž nenáročný způsob, jak virtualizovat pracovní zátěž a zároveň pomáhají zajistit potřebnou flexibilitu a rychlost. Jaká je ale jejich situace v České republice, Polsku a na Slovensku, zjišťovala studie IDG Connect, jejímiž zadavateli byly firmy HPE a SUSE.

Základní otázkou bylo, čeho firmy chtějí dosáhnout tím, že nasadí kontejnery. Řadu vylepšení oproti současnému stavu, ale dvě odpovědi podle průzkumu převyšovaly ty ostatní. Za prvé jde o lepší využívání zdrojů. Respondenti by byli rádi, kdyby jim kontejnery pomohly rozšířit jejich investice do hardwaru a dalších „utopených" nákladů, stejně jako tomu bylo v případě virtualizace serverů.

A za druhé -- škálovatelnost: Kontejnery totiž mohou zpracovávat zvýšený počet úloh v klastrech úkolů v rámci jedné vrstvy. Třetí nejcitovanější důvod je ale možná nejdůležitější: kontejnery v konečném důsledku umožňují organizacím vyzkoušet věci a v případě potřeby to zkoušet znovu a jinak. Použitím kontejnerů tak poskytuje platformu pro agilitu podnikání.

Dalším důležitým bodem, který uvádí více než pětina respondentů, je podpora přenositelnosti softwaru, protože kontejnery znamenají, že nedochází k zablokování operačních systémů nebo platforem.

Mnozí respondenti také vidí kontejnery jako jakousi rampu nebo doplněk k IaaS, mikroslužbám, softwarově definované architektuře či serverless computingu. A významná menšina vidí kontejnery jako flexibilnější, lehčí a levnější alternativu k virtuálním strojům.

hlavní výhody používání kontejnerů
Graf 1: V čem vidíte hlavní výhody používání kontejnerů?
Zdroj: IDG Connect, 2020

U dotazu, na co by kontejnery použili, respondenti nejčastěji uváděli databáze. Kontejnerové databáze totiž těží z dobrého výkonu, snadného použití a jsou kompatibilní s mnoha automatizačními nástroji, takže pro úkoly, jako je vývoj a QA testování, jsou velmi užitečné a mají další výhodu spočívající ve snížení počtu potřebných hostitelských databází.

Vhodné jsou podle průzkumu i pro kontinuální zlepšování/integraci/poskytování a také mohou sloužit jako způsob, jak se zapojit do multicloudového nebo hybridního cloudového světa a poskytnout IT flexibilní způsob nasazování služeb bez ohledu na to, jaké je preferované prostředí pro danou pracovní zátěž.

Samostatnou kapitolou jsou pak tzv. cloudové kontejnery. Ty jsou atraktivní v podstatě pro všechny respondenty -- zdaleka nejčastějším důvodem pro ně bylo poskytování flexibilních IT zdrojů a vysoká úroveň utilizace: důvody také známé ze světa VM. Dotazovaní dále uváděli jako pozitiva flexibilitu, možnost nasadit kontejnery na cloudy a možnost je spravovat pomocí nástrojů open source bez režie celého virtuálního serveru.

Nasazení napříč platformami

Pokud jde o to, na jaké platformy firmy nasadí kontejnery, plány jsou různorodé, ale vede privátní cloud (tedy zejména v Česku). Zatímco dříve byl VMware nebo jiný virtualizační hráč jasnou volbou pro privátní cloud, dnes jsou to většinou kontejnery, jimiž lze dosáhnout samoobslužnost, pružnost zdrojů a škálovatelnost veřejného cloudu s kontrolou on-premise světa.

Mnoho CIO se také rozhodlo provozovat kontejnery na veřejných platformách typu AWS, Microsoft Azure nebo Google Compute Platform jako jednoduchý způsob zajištění služeb.

Bare metal přístupy sice zůstávají v menšině, ale průzkum naznačuje značný zájem o provozování kontejnerů, které nejsou umístěné na virtuálních strojích. Mezi výhody zde patří jednodušší správa, vyšší efektivita, šance vmáčknout více kontejnerů na server, předvídatelný výkon a potenciálně nižší náklady.

Přetrvávající obavy

Bezpečnost dat je v průzkumu významně nejčastěji citovanou obavou. Postupy a nástroje pro zabezpečení kontejnerů se rychle vyvíjí, takže se firmy mohou změny brzy dočkat. Další obavy mají z modernizace starších aplikací, která může být složitá. Kontejnery ale poskytují možnost migrovat aplikace do cloudových prostředí bez rozsáhlých oprav kódů pro aplikace nebo data i bez obav o portování na jiný operační systém.

Aktuálními problémy však zůstávají podpora prodejců, bezpečnost, výkon, trvalé potřeby v oblasti dat, stabilita a nezbytné dovednosti.

Dalším problémem v nasazení bývá i to, že se svět kontejnerů rychle mění a někteří možná nebudou chtít dělat další kroky ze strachu, že budou muset později měnit už zavedené řešení, nebo proto, že nedůvěřují začínajícím podnikům, bez ohledu na to, jak silné jsou jejich technologické základy.

obavy ohledně kontejnerů
Graf 2: Jaké máte obavy ohledně kontejnerů? (vyberte až tři)
Zdroj: IDG Connect, 2020

O kontejnerech rozhodují CIO

Ačkoli se rozhodování v oblasti IT značně změnilo, CIO nebo vedoucí IT podle průzkumu stále mají rozhodující hlas při výběru dodavatelů a platforem. Zatímco důležitost digitalizace znamená, že se zapojuje více vedoucích pracovníků, je zásadní, aby vedoucí IT zůstal hnacím motorem, protože jen málo dalších pravděpodobně lépe porozumí tomu, co IT musí poskytovat pro podnikání, kritické závislosti a integraci, smlouvy SLA, vlastnosti dodavatele a silné strany technologie.

Pracovníci z top managementu ale mají také vliv, i když tato odpověď může spíše ukazovat na jejich roli při uzavírání smluv než na specifikaci výběru dodavatelů a nástrojů. Avšak to, že se procesu účastní, podtrhuje fakt, že kontejnerová strategie se dnes považuje za produkt, který má významný dopad na obchodní operace.

odpovědnost rozhodnutí týkající se kontejnerů
Graf 3: Kdo z vaší organizace má odpovědnost rozhodnutí týkající se kontejnerů? (Vyberte všechny, na které se vztahuje.) A kdo má největší odpovědnost? (Vyberte jednoho).
Zdroj: IDG Connect, 2020

Průzkum také ukázal vysokou úroveň nadšení managementu pro kontejnery navzdory obvyklým obavám, kterým novější technologie čelí. Většina firem plánuje v příštích několika letech i navzdory potížím spojeným se současnou situací významně investovat a drtivá většina má nějaký plán výdajů na kontejnery. Navíc průzkum naznačuje, že kontejnery jsou na prvním místě v seznamu priorit CIO / CTO.

Závěry studie

Analytici IDG Connect uvádějí, že výhody kontejnerů jsou tak jasné a návratnost investic tak vysoká, že IT oddělení viděla přidanou hodnotu a usilovala o rychlé přijetí, a to i v nejistých dobách. Kontejnery jsou žádané, protože organizace potřebují větší rychlost a přizpůsobivost, protože chtějí získat více ze svých existujících IT zdrojů a zhodnotit každou korunu svých výdajů.

Sedm z deseti respondentů z Česka a Slovenska v následujících třech letech hodlají výrazně investovat do kontejnerů, další čtvrtina jen částečně. Na opačném pólu pak stojí 4 % firem, které to buď neví, nebo dávat finance na kontejnery nechtějí.

V mnoha ohledech tak jde vidět paralelu úspěchu virtualizace x86. Přetrvávají však obavy, zejména pokud jde o otázky týkající se zabezpečení dat, přístupu k potřebným dovednostem a účinků na starší systémy, které přetrvávají. To by se ale v průběhu let mělo vyřešit.

Studie - KontejneryCelou studii si můžete prohlédnout na adrese www.suse.com/cs-cz/lp/container-adoption/.

O průzkumu:
Společnosti Hewlett Packard Enterprise a SUSE pověřily v loňském roce firmu IDG Connect, aby zjistila, jaká je úroveň zralosti a schopnosti organizací ve střední Evropě neustále se vyvíjet, a dále zjistit, proč se kontejnery používají, jaké obavy přetrvávají a jak jsou zapojené do strategického plánování IT.
On-line dotazník vyplnilo celkem 146 respondentů ve všech odvětvích, ale zhruba pětina pocházela z finančních služeb, včetně bankovnictví, investic a pojišťovnictví. Všichni respondenti byli součástí IT managementu a byli ze společností s minimálně 250 zaměstnanci. Více než polovina (53 %) respondentů byla z Polska, 30 % z České republiky a 17 % ze Slovenska.

 


Úvodní foto: Onlio




Komentáře